VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Alžběta Kynclová: Divadelní sny mám pořád

ROZHOVOR / FOTOGALERIE / Herečku Alžbětu Kynclovou vídají návštěvníci Slováckého divadla na jevišti už od roku 2005. Z poslední doby si ji mohou pamatovat jako Gladys v muzikálu Hra o pyžama, či jako Matku ve hře Autista.

30.11.2017
SDÍLEJ:

Alžběta Kynclová se synem.Foto: Archiv Alžběty Kynclové

Nyní je herečka na mateřské dovolené se synem Damiánem, nicméně i přesto si na chvíli opět odskočí do divadla – už v lednu se vrátí na jeviště v inscenaci Zoji Mikotové Deník Anne Frankové, za kterou získala cenu Největší z pierotů.

Alžběto, od dubna jste maminkou chlapečka Damiána. Jak se máte na mateřské?

Je to paráda! Před 17 lety, když jsem byla na mateřské se svým starším synem, tak jsem potřebovala stále někam unikat, mít neustále nějaké zážitky. Bohužel tak mladá a hloupá jsem byla! Neuvědomila jsem si, že největší zážitek mám na dosah ruky a jediné, co mi unikne, je právě tahle křehká dokonalost a neopakovatelnost. Užívám si i to, co mě dřív děsilo – stereotyp každého dne. I proto jsem se dala na divadelní život – ta variabilnost a dynamičnost herectví mi velmi imponovala. A teď mě baví být každý večer doma! To, že každý víkend můžeme kamkoliv vyrazit a nemusím hlídat čas, abych se ve správnou dobu vrátila do Uherského Hradiště, protože mám představení. Po 11 letech ve Slováckém divadle má najednou život jiné tempo, takové pomalejší. A kdyby to bylo ještě o fous pomalejší a nudnější, tak bych se vůbec nehněvala (směje se).

Když jsme se minulý týden potkaly v divadle, zmínily jsme Deník Anne Frankové, který se v lednu vrátí po pauze na jeviště Slováckého divadla. Jak se těšíte?

Těším se moc, protože vím, že tohle představení má smysl hrát a předávat odkaz nejen mládeži, ale vlastně všem a převážně těm, co jsou v životě třeba jen trošku nespokojeni…

Ale zároveň se bojím… To víte, poslední představení jsem měla na konci ledna, paměť už taky není nejmladší a nejpružnější (směje se). Ale hlavně mám obavu z organizace času mého a Damiánova…

Jinak ale máte momentálně od zkoušení novinek pauzu. Chybí vám ten divadelní "šrumec"?

Nechybí… Asi proto, že vím, že je ta pauza dočasná… Nevím, zda to ale chápe moje podvědomí, protože divadelní sny mám pořád! Dost často se mi zdává, že nestíhám přijít včas na představení a nohy stále ne a ne zrychlit, nebo že si nemůžu vzpomenout na text. A „nejlepší“ je, když se tyhle dva motivy spojí!

V angažmá v divadle jste už od roku 2005, tak můžeme trochu zavzpomínat. Dokázala byste říct, která role vás za ta léta nejvíc bavila a proč? Máte nějakou oblíbenou, na kterou ráda vzpomínáte?

Samozřejmě, že mám. To má každý herec. Každou hru a roli mám spojenou s atmosférou, ve které se celé zkoušní neslo a podle toho byla i na žebříčku oblíbenosti. Nejlepší je, když se sejde tvůrčí atmosféra, lidské souznění s režisérem, velká role a zajímavost představení. To je top. Ale to se stává málokdy. Já jsem to štěstí měla. Pár projektů, kde se tohle všechno v sobě snoubilo, jsem absolvovala. Třeba pohádka Princezny a loupežníci aneb Zmatky kolem Katky pod vedením režiséra Jakuba Macečka. Celé zkoušení byla jedna velká sranda. Nebo Emillia Galotti s režisérkou Martinou Schlegelovou. To zase byl odlišně niterný způsob herectví, Oskar a Růžová paní, režie Zoja Mikotová, dojemný příběh s velkou vnitřní silou, již zmíněný Deník Anne Frankové. A takhle bych mohla vyjmenovávat ještě dlouho. Ale nejvíc pro mě znamenalo zkoušení inscenace Pýcha a předsudek pod vedením režiséra Radovana Lipuse. Zde se sešlo vše, plus to, že se pro mě v té divadelní hře snoubila romantika s racionalitou. To, co jsem postrádala ve svém životě, jsem si vynahrazovala na jevišti (úsměv).

Deník Anne Frankové se vrátí na jeviště
Dojemná a křehká hra Deník Anne Frankové, kterou ve Slováckém divadle před dvěma lety nastudovala režisérka Zoja Mikotová, se vrátí na jeviště. „Divácky oblíbenou inscenaci, jejíž uvádění přerušily mateřské povinnosti protagonistek, uvedeme poprvé ve čtvrtek 25. ledna 2018,“ upřesnil herec Josef Kubáník.

Diváky čeká vyprávění židovské dívky, která se v době války ukrývá před nacistickým běsněním a dny strávené v úkrytu popisuje s neobyčejnou otevřeností, věcností, ale také láskou a touhou po konci trápení.

„Příběh Anne Frankové jsem poprvé četla v soukromí a dost jsem brečela,“ přiznala herečka Monika Horká, kterou diváci uvidí v jedné z hlavních rolí. „Musela jsem to číst po kouskách.“ Zároveň ale přiznává, že se spolu s kolegy bála, aby je síla materiálů a informací, které před začátkem zkoušení studovali, nebrzdila při práci. „Podařilo se mi ten akutní pocit žalu potlačit. Člověk si přivykne,“ řekla.

Na zkoušení vzpomíná také další z hereček Jitka Hlaváčová. „Bylo to šest náročných týdnů, velmi intenzivních a tvůrčích. Každý den jsme naplno zkoušely, učily se sžít se s loutkou, hledaly světlé momenty v bolestném a zdrcujícím příběhu Anne Frankové. Setkání s paní režisérkou bylo pro mě nesmírně obohacující jak po stránce pracovní, tak i po stránce osobní,“ uvedla herečka. (kaj)

 

Autor: Redakce

30.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Poryv větru převrátil na obchvatu Bánova návěs nákladního vozu. K události došlo v pondělí 11. prosince kolem půl desáté dopoledne.
2

Vítr u Bánova převrátil návěs kamionu

Ilustrační foto

Vítr v Bojkovicích přetrhal elektrické vedení, školáci se neučili

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Dlouhodobá léčba nemoci nebo úrazu zamává nejen s psychikou člověka, ale také s jeho peněženkou. Pokud nemáte našetřenou solidní rezervu, zamyslete se nad připojištěním pracovní neschopnosti. Může vám přijít vhod. Co byste o připojištění měli vědět prozrazuje David Kučera, finanční poradce Partners.

Nedakoňské srnky slavily jubileum pořadem Pod peřinou

FOTOGALERIE / Vkládají-li sudičky lidem do kolébky nějaká osudová rozhodnutí, tak v případě členek pěveckého sboru Nedakoňské srnky, který v sobotu slavil desáté výročí od svého vzniku, to udělaly bez váhání.

Může být hlavní uzel pro novou MHD v Uherském Hradišti na Všehrdově ulici?

ANKETA/ Myslíte si, že hlavní uzel pro novou MHD v Uherském Hradišti může být na Všehrdově ulici v blízkosti hlavní křižovatky, kde by mezi Střední uměleckoprůmyslovou školou a bankou ČSOB mělo denně projet více než 400 spojů? Hlasujte v anketě.

Vzpomínka na Plocína

Už více než rok uplnynul od chvíle, kdy odešel do veslařského nebe Michal Plocek.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT