Aktuálně nejproduktivnější zadák soutěže všechny góly zaznamenal ve druhé třetině. Dvakrát se dokonce trefil při vlastním oslabení, hattrick pak zkompletoval v čase 39:59.

„Soupeř si při jeho vlastních přesilových hrách nepočínal zrovna přesvědčivě. My jsme měli štěstí a podařilo se nám je za to potrestat. Rozhodně bych to zařadil mezi mé hodně povedené zápasy kariéry,“ říká v rozhovoru pro Deník sedmadvacetiletý zadák, který jednu sezonu strávil v zámoří a na pobyt v Americe stále moc rád vzpomíná.

Vyjde vás hattrick draho?
Zase taková pohroma to nebude. Spoluhráči měli radost, budu muset do kabiny přinést basu zlatých vršků. (úsměv) Tím, že máme hrací dny na domácím hřišti v neděli, tak se ale moc možností, jak výhru i branky oslavit, nenabízelo. Skoro všichni jdeme do práce druhý den.

Je to váš první hattrick mezi muži?
Možná se mi podařil vstřelit tři branky během jednoho zápasu v mužské soutěži, ale nevzpomenu si. Na pozici obránce je to určitě poprvé.

Popište vaše góly, hlavně ty v oslabení…
Jak už jsem zmiňoval, soupeř při přesilových situacích moc přesvědčivě nepůsobil. Hosté po sobě doslova házeli puky. U prvního gólu se nám podařilo vybojovat kotouč u naší modré čáry, a když jsem viděl spoluhráče, jak má puk pod kontrolou, tak jsem vystartoval a snažil se mu pomoci vytvořit situaci dva na nikoho. Už jsem ani nedoufal, že mi to v poslední chvíli nahraje do prázdné brány, protože mě dobrusloval protihráč a snažil jsem se mít nachystanou hokejku, kdyby náhodou, ale nakonec přišla přihrávka přímo na hokejku a já jsem trochu se štěstím bekhendem dostal puk do branky.

A druhý gól v oslabení?
Pramenil z podobné situace. Nejistá hra soupeře v přesilové hře, po získání puku ve vlastním pásmu a vyvezení do středního pásma náš útočník krásně zpomalil hru na červené čáře, tím hodně rozhodil soupeře, který na chvilinku zaváhal, viděl jsem v tom šanci a nabruslil jsem na střed hřiště, dostal nahrávku do plné jízdy, snadno prošel do útočného pásma a následně se mi podařilo pěkně umístit střelu z vrcholu kruhů ke vzdálenější tyčce.

Hradišťští páťáci ovládli Mini Winter Cup, teď je čeká velké finále v Praze.
Hradišťští páťáci ovládli Mini Winter Cup, teď je čeká velké finále

Nakonec jste zkompletoval hattrick a pomohl týmu k jasné výhře 5:1. Nečekal jste, že vás soupeř potrápí víc?
Kroměříž je těžký soupeř. Má v týmu hodně šikovných bruslařů, což se vždycky špatně brání. Hanáci jsou i dost nebezpeční v rychlém přečíslení nebo díky nahrávkám za obránce. Po první třetině byl stav bez branek, takže se dá říct, že se mohl zápas a bodový zisk naklonit k tomu, kdo by vstřelil první gól. Určitě jsme si byli vědomi, že Kroměříž má momentálně výbornou formu a umí soupeři nadělit pořádnou spoustu branek. Snažili jsme se hrát odpovědně v obraně, aby nás případné rychlé obdržené góly na začátku zápasu nedostaly do situace, kdy bychom museli dotahovat výsledek. Po první třetině nic nenasvědčovalo tomu, že výsledek bude tak jednoznačný. Rozhodně jsme do zápasu nastupovali s tím, že jednoduché to nebude.

Co bylo klíčové?
Jeden z hlavních momentů v utkání byl nástup do zápasu, kde se nám podařilo dostat soupeře pod tlak v jeho vlastním pásmu a vytvořit si pár šancí a střel během prvních pěti minut. Bylo vidět, že spoluhráče začátek zápasu nastartoval. Všichni bruslili a bojovali. Dalším faktorem určitě byly dvě inkasované branky ve vlastní přesilovce z pohledu Kroměříže a náš důraz v útočném pásmu, kdy jsme dokázali z dorážek vstřelit další dva góly.

Vraťme se k vám. Momentálně jste nejproduktivnějším obráncem celé soutěže. Překvapuje vás to?
Vyloženě jsem své bodové statistiky nesledoval, ale tato sezona mi z pohledu vstřelených branek i asistencí vychází velmi dobře. I proto se na statistiky občas kouknu. Zajímá mě, jak si v nich vedu. Určitě jsem byl překvapený, první půlku sezony jsem to neřešil, ale být nejproduktivnější obránce soutěže, to jsem nečekal. Každopádně není důležité, jestli se podaří zápasy jenom mě, hlavní je, aby se nám zápasy dařili vyhrávat. Nezáleží, kdo ty góly dá.

V minulosti jste hrával útočníka. Kdy se z vás stal obránce?
Sezona 2015/2016 byla poslední na pozici útočníka. Od té doby nastupuji na postu obránce. Vzniklo to kvůli nedostatku obránců. Trenérům a hlavně spoluhráčům vyhovovalo, když se obránce může dostat z tlaku protihráče svépomocí a ještě jim to rozehrát. Tady jsem dokázal využít obratnost z útoku. Občas jsem si říkal, že bych si šel zaútočit, ale útok dost podporuji, takže se dá říct, že alespoň jednou za zápas se dopředu podívám. (úsměv)

Šestadvacetiletý hokejista Uherského Ostrohu Pavel Flora při zápase s Boskovicemi.
Flora zapil hattrick „rukavicí“. Co postup? Druhou ligu už bych nehrál, tvrdí

Letos nosíte na dresu i céčko. Kapitánem vás spoluhráči nebo trenér?
Kapitánem byl na začátku sezony znovu zvolen Vilém Galuška, jenže ten se v říjnu v domácím zápase proti Břeclavi zranil a musel na operaci se zlomenou klíční kostí. V tu chvíli jsem se posunul z pozice asistenta do role kapitána. Jsem tomu rád, je to pro mě pocta. Samozřejmě srandičky v kabině jsou, ale jinak jsou kluci v pohodě.

Jak hodnotíte celou sezonu? Jste spokojený s tím, jak se vám i mužstvu daří?
Letošní sezona je prozatím povedená. Podařilo se nám uhrát pár těžkých utkání, které nám dali dost cenných zkušeností do budoucna. Doufám, že po základní části skončíme na druhém místě tabulky. Samozřejmě kdyby byla možnost přeskočit Hodonín, bylo by to ještě lepší, ale hlavní bude play-off. Na základě toho se sezona vyhodnotí, jestli byla úspěšná, nebo ne. Letos nám do mužstva přibylo pár nových mladých spoluhráčů, které se podařilo zapracovat.

Nemáte strach, že se rozšíří omikron a soutěž naruší, jak se tomu děje v extralize či první lize? Navíc o víkendu nehrálo ani Uherské Hradiště s Brodem …
Trochu z této situace strach mám, byla by to škoda. Kvůli covidu je pořád spoustu věcí omezených. A pokud by došlo i na hokej, tak bychom asi stejně jako minulý rok zůstali doma. Pár kluků z Uherského Hradiště bydlí v Ostrohu, tak jsme se tuto informaci o odložení zápasu dozvěděli. Je to škoda, už moc času na dohrání odložených utkání nezbývá. Snad se jim podaří najít takový termín, aby mohli být obě mužstva připravená a nehrála například dvě utkání za jeden víkend.

Vás láká vyšší soutěž, nebo to máte stejně jako většina spoluhráčů, že je v kraji spokojená?
Rád bych si vyšší soutěž vyzkoušel. Zajímalo by mě, jak bych obstál proti hráčům z druhé ligy. Zkoušet ji ale asi nebudu. Časově je kvůli dvěma hracím kolům během jednoho týdne do role kapitána. Myslím si, že by mi v práci netolerovali, abych z ní odcházel dřív a jezdil na hokej.

Co děláte za zaměstnání? Stíháte všechny tréninky?
Minulý rok v srpnu jsem dostudovat vysokou školu, Univerzitu Tomáše Bati Fakultu logistiky a krizového řízení. Celkem rychle se mi podařilo najít zaměstnání. Myslel jsem si, že to bude trvat daleko delší dobu. Byl jsem na několika pohovorech a vybral jsem si společnost Kyocera AVX, která má pobočku v Uherském Hradišti na pozici inženýra kvality, ale jsem v podstatě nováček, poznávám, jak všechno funguje. Mám to kousek od domu, stíhám chodit na všechny tréninky. A nemusím ani spěchat hned z práce, abych je stíhal, což je fajn. Mohu se v klidu nachystat a jít na trénink.

Jeden rok jste strávil v zámoří. Jak na působení v Americe vzpomínáte?
Ano. Jednu hokejovou sezonu jsem strávil ve WSHL, což je juniorská soutěž, kterou hrají týmy ze západní části USA. Před sezonou 2014/2015 jsem byl na letním hokejovém kempu v Písku v jižních Čechách, kde jsem potkal kluky ze Slovenska, co tu stejnou soutěž hráli rok předtím. Tak jsem se vyptával, jak to všechno chodí a jak se tam dostali a jeden z nich mi to domluvil u jeho agenta. Hrál jsem za tým Lake Tahoe Blue, který dnes už nefunguje. Bydleli jsme hned vedle velkého jezera Tahoe ve městě South Lake Tahoe. Na americké poměry to je malé městečko, žije tam okolo dvaceti tisíc obyvatel. V únoru minulého roku se právě u toho jezera odehrály utkání NHL pod širým nebem. Potkali se tam Colorado Avalanche, Las Vegas Golden Knights, Boston Bruins a Philadelphia Flyers. Já jsem pak byl těsně před koncem základní části vyměněn do týmu Cheyenne Stampede ve Wyomingu, kde jsme vypadli v prvním kole play-off. V té sezoně jsem měl bod na zápas, určitě mi to mohlo být lepší, ale na začátku bych tomu nevěřil, že budu tak produktivní. Rozhodně jsem ale za tuto zkušenost rád. Vždycky mám s čím porovnávat. Alespoň si může člověk uvědomit chyby nebo věci, které má zažité a jdou zlepšit.

Legendární hokejista František Vaněk by v pátek oslavil devadesáté narozeniny. Foto: archiv HOKEJ Uherský Ostroh
V Uherském Ostrohu si připomněli výročí legendárního hokejisty. Podívejte se

V Americe byste žít nechtěl?
Tak trochu jsem si splnil sen hrát hokej v Americe. (úsměv) Všechny věci okolo hokeje byli parádní, ale asi by mi chvilku trvalo, než bych se přizpůsobil životu tam. Mně více vyhovuje Evropa. Jsem rád, že jsem si tam mohl zahrát hokej, poznat nové lidi a teď mám zkušenost do života a můžu to porovnat s tím, jak to jinde funguje. Několikrát jsme byli na zápasech NHL. Jedenkrát v San Jose a asi čtyřikrát v Denveru na Colorado Avalanche. Měl jsem možnost vidět spoustu špičkových hokejistů.

A co zážitky?
Na tripech jsme projeli několik států západní Ameriky. S kluky jsme byli na výletě v San Francisku, projeli jsme se po slavném mostu Golden Gate Bridge. Dále jsem měl možnost vidět Mount Rushmore, což je socha amerických prezidentů vytesaných ve skále a Devils tower (národní monument).

Na co nikdy nezapomenete?
Jeden takový moment, který mě fakt zaskočil, mám. (úsměv) Při zápase v Oregonu za mnou před na buly, které zahajovalo třetí třetinu, dojel protihráč a s klidným svědomím mi oznámil, že mě prostě zmlátí, že nemám jinou možnost. Byl jsem z toho celkem vykolejený. Po tom, co bylo buly vhozené, jsem se jel schovat za našeho obránce, jelikož protivník byl asi o dvě hlavy vyšší než já. Nevím, co bych si s ním počal. (smích)