„Po dvou letech bez hokeje mi Radim Budil nasadil brouka do hlavy. Ptal se mě, zda bych nechtěl hrát za Uherský Brod, a tak jsem tady,“ líčí úsměvem Filip Stiksa.
Pětadvacetiletý útočník působí na Slovácku již čtvrtou sezonu. Jeden ročník ale předčasně utnula pandemie koronaviru. Loni už se ale všechno dohrálo.
„Jsem tady spokojený,“ tvrdí. „Podmínky se nám klub snaží udělat co nejlepší a fanoušky máme taky super. Jsem rád, že máme dobrou partu v kabině a kluci mě tenkrát přijali,“ přidává.
Krajská liga mu stačí, nikam výš se nežene. Druhá liga jej neláká, dávno má jiné priority. „Muselo by to být něco velmi zajímavého,“ říká.
Dříve se snažil hokej skloubit se školou, nyní již pracuje. „Při předcházejících sezonách jsem studoval vysokou školu v Mladé Boleslavi, takže nebylo jednoduché chodit na tréninky, momentálně ale všechno stíhám,“ tvrdí s úsměvem.
Stiksa patří v Uherském Brodě k důležitým hráčům. Nastupuje na křídle, parťáci v útoku se však kolem něj střídají. Kvůli častým absencím hraje takřka pokaždé s někým jiným.
„Ale kdybych se měl ohlédnout za celým mým působením v Brodě, tak nejčastěji hrávám s kapitánem Šillerem, který si na mě musel určitě dlouho zvykat,“ směje se.
Trenér Jaroslav Balaštík, kterého pamatuje jako elitního kanonýra extraligových Beranů, mu vyhovuje. „Jako kouč mi sedl,“ tvrdí. „Věci, které říká a aplikuje, mají hlavu a patu. Akorát to s námi nemá úplně jednoduché,“ ví dobře.
Jako malý se chodil na Balaštíka, Lešku a další borce pravidelně dívat, obdivovat, nyní naslouchá jeho radám.
Hokejistům Uherského Brodu se ovšem daří plnit trenérovi pokyny jen částečně. Slovácký celek pravidelně střídá výhry a porážky, v desetičlenné tabulce Krajské ligy jižní Moravy a Zlína je s šestnácti body šestý.
„Zatím hrajeme jako na houpačce,“ přitakává Stiksa. „Jednou jsme schopní podat výborný týmový výkon a na druhé straně umíme také zbytečně vybouchnout a ztratit důležité body,“ uvědomuje si.
Také výkony pětadvacetiletý útočníka by mohly být ještě ustálenější, lepší, byť s pěti góly a jedenácti asistencemi je druhým nejproduktivnějším hráčem v týmu.
„V porovnání s minulou sezonou to bodově nevypadá úplně zle, co mě ale rozhodně trápí, tak je zakončení,“ říká.
Hlavním úkolem Broďanů je postup do play-off. „Cíle jsou vždy nejvyšší, ale momentálně je důležité jít zápas od zápasu,“ nedívá se příliš dopředu Stiksa.
Soutěži momentálně vládne suverénní Technika Brno, se ztrátou jí nahání druhý Uherský Ostroh, třetí je Kroměříž.
„Každý tým má jinou charakteristiku a za poslední roky se liga poměrně omladila a zrychlila,“ všímá si.
„Co se týče Techniky, tak pro letošní sezonu postavila opravdu dobrý tým, kde několik hráčů hraje i Univerzitní ligu. V naší soutěži ale každý může porazit každého,“ míní.
Podobné je to i v jiných hokejových ligách. Co říká Stiksa třeba na trápící se Berany, kteří po sestupu z nejvyšší soutěže paběrkují a nyní jsou v Chance lize až devátí. „K tomu se tady asi raději vyjadřovat nebudu, ale je to obraz dlouhodobé práce,“ má jasno.
„Poslední tři nebo čtyři sezony jsem ve Zlíně na hokeji nebyl, maximálně se kouknu na výsledky,“ přiznává na závěr.
