Rytečka vyrobila nádhernou věc. Neuvěřitelnými detaily ohromila Petra Pavla

„Lva pro prezidenta jsem začala vyrábět v den, kdy jsme Petra Pavla zvolili novým prezidentem. Měla jsem čirou radost z toho, že na hradě bude sedět někdo normální. Říkala jsem si, že nový prezident musí mít moji glyptiku (označení pro obor uměleckého rytí či řezání malých či velkých předmětů z tvrdých kamenů, pozn. red.). A tak jsem na tom začala pracovat,“ říká sklářská výtvarnice Pavlína Čambalová z Železného Brodu.

Lev pro prezidenta? Týden práce

„Ani nevím, kolik lvíček zabral hodin práce. Ryla jsem ho o volných chvilkách. Kdybych ho vyráběla pro zákazníka, musela bych počítat hodiny. Podle mého odhadu zabrala výroba zhruba týden po osmi hodinách denně. Poděkovat musím Markétě Mikulové, která navrhla a vyrobila stříbro. Bez ní by jehlice nebyla jehlicí,“ přemýšlí Pavlína Čambalová, absolventka oboru broušení a rytí drahých kamenů v Turnově a Vyšší odborné školy sklářské v Novém Boru.

close info Zdroj: se svolením Pavlíny Čambalové zoom_in Jehlice pro prezidenta Petra Pavla (autor fotografie: Ondřej Vraštil)

„Teprve, když jsem nad tím seděla, začala jsem přemýšlet, jak lva k panu prezidentovi dostanu. Zvažovala jsem, že mu ho pošlu poštou do Černoučku. Že až bude doma, tak si ho vyzvedne. Začalo mi ale docházet, že to už je docela cenný kousek. Chtěla jsem mít jistotu, že se dostane do těch pravých rukou," vzpomíná Čambalová.

Pero, jímž Pavel podepsal slib, vydražili za 140 tisíc. Výtěžek pomůže dětem

Česko

Pomohla jí náhoda. „Prezident se chystal na cestu do Libereckého kraje, a tak jsme se dohodli, že lvíček bude oficiální darem od kraje. Dokonce jsme měla možnost být u předávání,“ vysvětluje výtvarnice.

Pavlína Čambalová ve svém ateliéru:

Prezident měl ze lvíčka radost

Prezident Petr Pavel o předání věděl, protože se k němu informace o plánovaném daru už dostaly. „Usmíval se a říkal, že už ho viděl a bylo znát, že má obrovskou radost. Říkal mi také, že je neuvěřitelné, kolik se do tak malého kamínku vejde detailů,“ vzpomíná na rozhovor s hlavou státu Čambalová.

Na fotografiích jsou detaily sice vidět, ale nelze z nich mít trojrozměrný zážitek.

close info Zdroj: se svolením Pavlíny Čambalové zoom_in Pavlína Čambalová při předání jehlice se lvem prezidentu Pavlovi

Vltavíny jsou zelené přírodní sklo

Vltavíny neboli moldavity vznikly při dopadu meteoritu. Hlavní oblastí nalezišť je horní povodí Vltavy. Najít je u nás ale můžete hned na několika lokalitách. V posledních letech se jim dostalo negativní mediální publicity, protože jsou vyhledávaným artiklem lovců drahých kamenů, kteří se neobávají a doslova rozryjí i chráněné krajinné oblasti.

Pavlína Čambalová při práci:

„Vltavín má blízko ke sklu, je to vlastně přírodní sklo. Zelenou barvu kamene mám velmi ráda a hodně se mi líbí jeho vrásčitý povrch neboli skulptace. Vltavíny navíc máme jako jediní ve světě, také proto se skvěle hodil pro lva,“ uvádí Čambalová.

S kamínky pracuje Pavla Čambalová ráda

Důvodem, proč se začala více věnovat vltavínům je i její dítě. „Chtěla jsem mít na dceru více času. Je proto jednodušší mít doma jeden stroj a moci k němu rychle přeběhnout a chvilku pracovat. A k tomu se docela dobře hodí tyto malinké kamínky. Pracuji s nimi moc ráda,“ přemýšlí nahlas sklářská výtvarnice.

close info Zdroj: se svolením Pavlíny Čambalové zoom_in Obličej z vltavínu

Vltavíny můžete nakoupit v soukromých sbírkách i na aukcích, anebo můžete v Besednici pod patronátem Muzea vltavínů v Českém Krumlově absolvovat zážitkovou těžbu. „Za poplatek vás vybaví cepínem a holinkami a dvě hodiny můžete ve vymezené lokalitě kopat,“ popisuje výtvarnice.

Po skončení vyšší odborné školy si pohrávala si s myšlenkou, že bude pracovat u české sklářské firmy Moser, nakonec ale zvítězil vídeňský Lobmeyr.

„Vážím si toho, že jsem dostala takovou příležitost hned po škole. Musela jsem jim slíbit, že u nich alespoň pět let vydržím, aby mě zaučili. Museli do mě totiž ze začátku investovat a trvalo minimálně rok a půl, než jsem začala mít úroveň kvality, kterou potřebovali. Když chcete něco dělat kvalitně, tak to zabere hodně času. Nebyla to zpočátku vůbec legrace. Kolegové na mě ale byli velmi laskaví a povzbuzovali mě,” uvádí Pavlína Čambalová.

„Člověk si musí rytecké řemeslo odsedět u stroje,“ říká sklářská výtvarnice o počátku své pracovní kariéry. Ta po osmi letech vyústila ve vybudování vlastního ateliéru.

Ateliér bude po několikaleté pauze možné opět navštívit začátkem příštího roku. „Můj ateliér je místo, kde čas plyne jinak. Můžete se kochat objekty v galerii, nebo si zaplatit kurz a ponořit se do tvůrčího procesu,“ vysvětluje rytečka.