O tom i o dalších zajímavostech ze života dobrovolných hasičů mluvil velitel jednotky Ivan Kotačka.

Jak vznikl váš sbor?
Sbor dobrovolných hasičů byl založen v Hluku 30. července 1879, tehdy to byl Dobrovolný sbor hasičský. Zakladatelem byl nadučitel Emil Zapletal, dále pak farář František Martilík a starosta obce Matouš Dohnal. Z počátku evidence členů jako takových nebyla. První dochovaná zmínka o počtu hasičů pochází až z roku 1887, kdy do sboru vstoupil mlynář Vilém Pípal, který se zasloužil o oživení činnosti a rozšíření členské základny na třicet čtyři členů.

Změnil se v poslední době nějak výrazně počet vašich členů?
Počet členů se v poslední době nijak zásadně nemění. V současnosti je nás třicet sedm, z toho osmnáct členů tvoří aktivní složku, která jezdí k zásahům. Mladších lidí, kteří by se chtěli věnovat této činnosti, není mnoho, ale přesto budoucnost vidím pozitivně a sbor v současnosti funguje velmi dobře. V každém případě jsme rádi, když se najde nový člověk, který by se chtěl stát dobrovolným hasičem.

Účastníte se vedle zásahů i mezi veřejností tolik oblíbených hasičských soutěží? Mohl byste vyzvednout nějaké případné úspěchy?
Naše jednotka soutěžní družstvo již několik let nemá. Je to asi proto, že dnešní podoba soutěží je hodně náročná na vybavení, které je u běžných zásahů nepoužitelné. Naše aktivity směřujeme na dění v našem městě. Kromě pořádání kulturních akcí se velmi často věnujeme dětem ve školce, ale i těm starším. Býváme nedílnou složkou i při akcích, které pořádá například městský úřad.

Zúčastnili jste se někdy nějakého kuriózního zásahu?
Asi před třemi roky jsme v našem městě pořádali hasičský ples. Ples se mimořádně vydařil, účast byla výborná, i hasiči se bavili tancem, jídlem a nějakým tím pitím. Asi ve čtyři hodiny ráno jsme zamykali dveře od sálu a snažili jsme se část členů našeho sboru nasměrovat správným směrem k jejich domovům, aby náhodou zbytečně nebloudili. Po patnácti minutách chůze jsem přišel domů a svlékal jsem sako stejnokroje, když se náhle rozezněla siréna. To snad není možné, asi nějaký vtipálek, myslel jsem si. Ale v zápětí přišla textová zpráva z operačního střediska, a ta nelhala. Požár půdy rodinného domu v Hluku. První, co mě napadlo, bylo, kdo teď a jak bude hasit? K požáru jsme nakonec přijeli jako první a poté společně s hasičským záchranným sborem požár zvládli. A nejkrásnější pohled byl na šatně v hasičské zbrojnici, když někteří hasiči svlékali zásahový komplet a pod ním měli krásné nažehlené košile s výložkami a kravatou.

Jak jste na tom s technikou, jste dostatečně vybaveni?
Stav techniky je díky spolupráci s městem na velmi dobré úrovni. Součástí oslav sto třiceti let od založení sboru je křest naší úplně nové cisternové automobilové stříkačky v hodnotě pět a půl milionu korun. Máme také cisternovou stříkačku, kterou jsme před nedávnem částečně renovovali.

Co pro vás nyní představuje největší problém?
Chtěl bych mít více volného času, aby se této činnosti dalo věnovat více. Ale to je problém snad všech našich členů. Také by nás potěšilo, kdyby se nám podařilo rozšířit členskou základnu.

Kozlův počin

Za největší úspěch posledních let považují hlučtí hasiči to, že se jim povedlo získat nový zásahový vůz. Podle nich totiž k něčemu podobnému u dobrovolných hasičů dochází tak jednou za čtyřicet let.

Jitka Cilečková