Kozlův hasičský počin: HLASUJTE ZDE

„V roce 1878 pak hasiči zakoupili starou čtyřkolovou dřevěnou stříkačku za tři sta zlatých z Uherského Hradiště. Byl to stroj, do kterého se musela voda nalévat,“ popsal počátky sboru ve Starém Měst jeho současný starosta Antonín Martínek.

Ale teprve v roce 1891 začal sbor fungovat oficiálně. Zařizující výbor připravil stanovy, po jejichž schválení Zemským místodržitelstvím v Brně zvolila první ustavující schůze za starostu Antonína Kroču, náčelníkem se stal František Zbořil.

Do této doby se také datuje jeden z nejnáročnějších výjezdů sboru. V Uherském Hradišti vznikl roku 1894 velký požár, při němž lehlo popelem 37 domů v centru města a 12 domků v chudinské čtvrti Rybárny. Žár byl tehdy tak silný, že dokonce roztavil zvony v kostele. Staroměstský sbor se zúčastnil záchranných prací po tři dny a tři noci, několik jeho členů přišlo k úrazu a další byli omámeni kouřem.

Současný sbor se ale slávou předků nenechává zahanbit. „Dnes máme čtyřiapadesát členů, z toho šest žen, osmadvacet mužů a několik dorostenců a dětí, které vychováváme k hasičské práci,“ popsal současný stav Martínek. Družstvo mužů se také účastní soutěží, častokrát i takových, které imitují požár, jeho hašení, záchranu člověka nebo vytáhnutí z hořícího domu.

Při výjezdech se staroměstští hasiči mnohdy opravdu zapotí. Přivolávají je k požárům nejen ve Starém Městě, ale také v celé uherskohradišťské aglomeraci nebo do Buchlovských hor. „Na to, že jsme sbor dobrovolných hasičů, je naše škála zásahů hodně široká. Je tomu tak i díky poměrně dobrému vybavení hasičskou technikou, můžeme tak zasahovat v podstatě na jakémkoliv požáru,“ pochlubil se Martínek. Hasiči disponují kompletní výbavou zásahových obleků, bot, přileb, rukavic a dalšího nářadí.

Do jejich arzenálu patří kromě cisternové stříkačky a dopravní Avie i dvě plovoucí čerpadla, která využívají tehdy, když se k místu zásahu nejde dostat motorovou stříkačkou. Čerpadla našla velké využití především při povodních v roce 1997, hasiči odčerpávali vodu ze zahrádek, garáží a sklepů. Často se používají tehdy, když je třeba vyčerpat studnu. „Máme také dýchací techniku, na které mohou členové sboru trénovat. Tuto techniku využili například při velkém požáru sýpky v Huštěnovicích na jaře v roce 2007,“ uvedl k zásahu Martínek.

Řidičům hasičských vozů pomáhá k včasnému zásahu také automatický systém, který je na mobilní telefon okamžitě informuje o nahlášeném požáru. Hasiči jsou poté připraveni k výjezdu do pěti minut.

Kozlův počin:

Při požáru sýpky v Huštěnovicích se uplatnili nositelé dýchací techniky, kteří tak mohli hasit i přímo uvnitř objektu. V jeden okamžik při chvilkovém nedostatku vody dokonce oheň vyšlehl proti nim, duchapřítomní hasiči se ale zachránili útěkem na schodiště. O velikosti požáru svědčí i to, že hasiči po uhašení museli vyklidit přes tři tuny uskladněného třtinového cukru.

Petr Knepr