Zakladatelé Židovského antifašistického výboru v roce 1943 s Albertem Einsteinem. Zleva Icik Feffer, Albert Einstein a Solomon Michoels. Michoels se stal obětí zřejmě zinscenované autonehody, zakrývající jeho vraždu na Stalinův příkaz, Feffer byl popraven

Jedna z obětí justiční vraždy Perec Markiš (uprostřed) s Mojšem Brodersonem (vlevo) a Alterem Kacyznem ve dvacátých letech 20. století

Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

Boris Šimeljovič na policejním identifikačním snímku po zatčení za špionáž 13. ledna 1949. Také Šimeljovič byl 12. srpna 1952 zavražděn stalinskou justicí

Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, Soviet Union, fair use

Benjamin Zuskin, rusko-židovský herec a režisér Moskevského státního židovského divadla. Rovněž on se stal obětí justiční vraždy

Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

Icik Feffer ve 20. letech minulého století. Další oběť srpnové justiční vraždy z 12.srpna 1952

Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

David Bergelson se svým synem Lvem. Rovněž oběť Noci zavražděných básníků

Zdroj: Wikimedia Commons, Elisheva Kitrossky, CC BY 3.0

Solomon Abramovič Lozovskij, původně prominentní bolševický a komunistický revolucionář a funkcionář, který se Stalinovi znelíbil. Ani on nepřežil 12. srpen 1952

Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

Lina Solomonovna Sternová, sovětská biochemička, fyzioložka a humanistka s řadou lékařských objevů. Stala se jedinou z uvězněné skupiny, kdo osudnou noc z 12. srpna 1952 přežil, její trest smrti byl změněn na mnohaleté vězení. Zemřela v roce 1968

Zdroj: Wikimedia Commons, Smithsonian Institution from United States, no restrictions

Příkaz k zatčení Solomona Lozovského

Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo