Zatím ve svých 27 letech hraje divizi, na zkouškách u týmů z vyšších soutěží to nevyšlo. Přesto Stephen svůj sen nevzdává a klepe na dveře ligových celků. „Věřím, že jednou mi neřeknou ‚ne‘ jen kvůli tomu, na jaké úrovni jsem v Česku doposud hrál. Ale že jednou dostanu i šanci něco ukázat,“ přeje si záložník, ve kterém se velké sny rodily už odmalička.

close info Zdroj: Deník zoom_in

První fotbalové krůčky dělal v Ghaně, v šesti letech už ale chodil do školy a na hřiště v Kanadě. „V Kanadě žiju prakticky celý život. Ale je pravda, že kořeny mám v Ghaně. Cítím se víc jako Kanaďan, ale trošku i jako Ghaňan,“ popisuje Stephen Osei svůj vztah k oběma zemím. Momentálně je občanem Kanady.

Strýc se učil od Kloppa

Jeho strýcem je trenér a bývalý reprezentant Ghany Michael Osei. Bývalý úspěšný záložník byl členem národního týmu na začátku 90. let. Zahrál si i za Eintracht Frankfurt či Mainz 05 po boku Jürgena Kloppa. Mimochodem, v Ghaně je tradicí nazývat strýce „otcem“. Prý kvůli respektu.

„Vidět ho hrát, když jsem vyrůstal, ve mně vzbudilo vášeň, díky které fotbal miluji. Viděl jsem, jak lidé vyvolávají jeho jméno. Chtěl jsem být jako on, dokonce být lepší a udělat větší kariéru, hrát za ještě větší klub,“ vysvětluje Stephen, kde se v něm i nadále berou ambice být úspěšným profesionálním fotbalistou.

Na vysněný Liverpool či Arsenal už to nevypadá. „To byl sen, když jsem vyrůstal. A pořád je to tajný vysněný cíl. Budu se snažit makat dál,“ pousmál se.

Steven Gerrard, ale i Andrés Iniesta nebo Gennaro Gattuso. To byly velké vzory Oseie. „Chtěl jsem hrát agresivně jako Gattuso v záloze, hrál jsem nejprve defenzivního střeďáka, pak ofenzivního, během kariéry se to mění,“ říká hráč, který v poslední době v divizi nastupoval hlavně na křídle.

Cesta do Evropy

V roce 2018 mu v Kanadě řekli, že má potenciál, aby hrál profesionálně v Evropě. V kontaktu byl nejprve s holandskými agenty, v Nizozemí strávil půl roku a snažil se prosadit do druhé nejvyšší soutěže. Nepovedlo se.

„Vrátil jsem se do Kanady, kde jsem pokračoval ve škole. Pak mi představili chlápka z Česka a řekl jsem si, proč ne. Když jsem to zkoušel v Holandsku, proč ne v České republice,“ vrací se Stephen Osei k tomu, jak se ocitl v srdci Evropy.

Do Česka přicestoval v lednu 2019 a nejprve se zabydlel v Ostravě. Tehdy se zkoušel dostat do druholigového kádru Vítkovic. Ani zde to ale nevyšlo. „Zjistil jsem, že agent nebyl zrovna nejlepší člověk. A bez agenta je těžké najít si klub. Jako fotbalista to ale prostě chcete dokázat,“ říká Stephen.

Zkoušky v třetiligových klubech Vyškova, Otrokovicích nebo Kroměříži také neskončily podpisem kontraktu. Kanaďan se tak představil v divizi v dresu Kozlovic a následně olomoucké Holice.

„Budu upřímný, v Česku je to pro cizince těžké. Zvlášť, když neumíte jazyk a nemáte agenta. Je náročné dostat se byť jen na zkoušku do první, druhé nebo i třetí ligy,“ pokrčil Stephen rameny. „Hrál jsem jen divizi a je složité někoho přesvědčovat, že máte na víc. Potřeboval bych dostat šanci,“ dodal.

Fandí Kanadě nebo Ghaně?

Ještě než se v lednu vrátí do Česka, aby dál pokračoval v hledání vysněného angažmá, sleduje Stephen pochopitelně mistrovství světa v Kataru. A má k tomu hned dva důvody. Kdo může říct, že má na turnaji dva nároďáky?

„Nebudu lhát, je to zatraceně těžké. Fandím oběma svým zemím. Kanada má ve skupině Belgii a Chorvatsko, což jsou top týmy. Ale myslím, že se Kanaďanům povede dobře. Mistrovství světa se účastní po mnoha letech (poprvé od roku 1986). Takže to pro všechny bude hlavně skvělá zkušenost,“ myslí si Stephen Osei.

A jak vnímá atmosféru přímo v Kanadě, kde je momentálně na prázdninách? „Tady jsou všichni obrovsky natěšení, nadšení, že jsme se na turnaj dostali. Zvlášť, když budeme společně se Spojenými státy a Mexikem hostit mistrovství světa 2026,“ řekl.

Výhra Ghany nad Čechy? Velké pozdvižení

Na závěr muselo dojít i na vzpomínání na neslavnou konfrontaci českého fotbalu s Ghanou. Češi na světovém šampionátu 2006 v Německu po výhře 3:0 nad USA nestačili na africký tým, se kterým bez zraněného Jana Kollera padli 0:2. Pak na úkor Ghany nepostoupili ze skupiny.

„Ano, ten zápas si pamatuji. Byl jsem v té době dokonce v Ghaně. To bylo velké pozdvižení. My jsme týmu věřili, protože to byl první africký tým, který měl v sestavě opravdové hvězdy – Michaela Essiena, Sulley Muntariho nebo Asamoah Gyana. Češi to tehdy měli těžké,“ usmál se Stephen Osei Hwedieh.