Devatenáctiletý stoper Tomáš Vincour na začátku října kývl na nabídku Blanska, druholigovému nováčkovi pomáhá sbírat cenné body a překvapovat soupeře tak, jak se to Jihomoravanům naposledy povedlo v Jihlavě, kde i díky někdejšímu Slávistovi zvítězili 4:1.

„Pro mě to byl zajímavý zápas, protože mám v Jihlavě několik kamarádů a bývalých spoluhráčů. Musím přiznat, že jsme se před zápasem navzájem dost hecovali. Vysočina má v kádru opravdu kvalitní hráče, ale i převážně mladé kluky, kteří teprve sbírají zkušenosti. Utkání hodnotím kladně, jelikož jsme získali důležité tři body. Byli jsme efektivní v zakončení a podali týmový výkon,“ zhodnotil rušný duel Vincour.

Slavičínský odchovanec si šance, kterou na konci zvláštního podzimu dostal, váží.

„Samozřejmě jsem rád, že můžu hrát druhou ligu. Myslím si, že být v mém věku několik měsíců bez zápasového vytížení je ke škodě. Potřebujeme hlavně hrát zápasy,“ uvědomuje si.

O zájmu Blanska se dozvěděl díky sportovnímu manažerovi Slovácka Veliče Šumulikoskému. Na rozmyšlení měl asi čtyři dny.

„Za tu dobu jsem vše probral s mým agentem, rodinou i trenérem Svědíkem. Nakonec se to stihlo podepsat v poslední den přestupního okna,“ přiznává s úsměvem.

Nejen Vincour, který se do Uherského Hradiště vrátil z pražské Slavie, ví, že se mu zkušenosti nabrané ve druhé nejvyšší soutěži mohou v budoucnu báječně hodit.

Navíc Blansko má v sestavě řadu borců, kteří v minulosti nastupovali i ve FORTUNA:LIZE. Sebevědomý druholigový nováček naznačil svoji sílu už před letošní sezonou, kdy na Širůchu v přípravě potrápil právě Slovácko.

„Kluci v tom zápasu ukázali, že mají kvalitní tým a taky zaslouženě postoupili do druhé ligy. Všichni jsou v pohodě, je tam dobrá parta,“ říká.

Před svým příchodem znal hlavně jiného slavičínského rodáka Martina Holka.

„Když jsem s fotbalem začínal, dokonce mě trénoval ještě v přípravce,“ vybavuje si Vincour.

„Kdo by řekl, že se jednou potkáme v jednom klubu jako spoluhráči?! ptá se smíchem.

Jinak z nových spoluhráčů osobně znal už jenom jmenovce Vasiljeva, jenž do Blanska zamířil rovněž ze Slovácka.

Od známého kouče Machaly dostal prostor i čas na seznámení.

„Za tu dobu jsem stihl kluky více poznat a snažil jsem se trenérovi dokázat, že se mnou může počítat,“ líčí. První zápas po restartu proti Táborsku ještě strávil mezi náhradníky, do druhého utkání v Jihlavě už nastoupil v základní sestavě.

„Byl jsem nesmírně rád za šanci a důvěru,“ prohlásil.

Vincour věří, že v sestavě zůstane až do konce podzimu. Co bude pak, netuší. „Vše se bude řešit až během prosince,“ tvrdí.

Mladý zadák se do Slovácka vrátil ze Slavie letos v zimě. I když trénuje s ligovým týmem a v červnu debutoval proti Karviné, v nejvyšší soutěži odehrál jedinou minutu. Jinak pravidelně nastupuje za béčko, v MSFL patří ke spolehlivým zadákům.

„Pro mě byl velký posun už to, že jsem mohl být v kádru prvního týmu,“ říká.

Na mém postu jsou opravdu kvalitní hráči a konkurence je veliká. Trenér Svědík pozná, zda je hráč připravený na ligu, nebo ne. Když bych byl, tak by mě do zápasu nominoval. Je jen na mě, abych na sobě co nejvíce pracoval,“ ví dobře.

Současná pandemie koronaviru ale sportu vůbec nenahrává. Sportoviště jsou zavřené, amatéři trčí doma. Vincour je rád, že patří mezi profesionály a že může normálně trénovat.

„Ani tak to není pro nikoho jednoduché, ale už jsem se s tím za tu dobu nějak sžil,“ přiznává.

Chybí mu jenom kontakt s kamarády. Zavřené diskotéky, bary či hospody mu nijak zvlášť neschází.

„V dnešní době není problém se s kamarády spojit on-line, takže spíše komunikuji přes sociální sítě. Jinak párty jsem nikdy pravidelně nevyhledával, takže to nijak neřeším,“ tvrdí s úsměvem.

I přes snižující se počet nakažených a zmírňující se vládní opatření se snaží chovat ohleduplně a dodržuje přísná klubová doporučení. „Scházím se převážně jen s rodinou a přítelkyní,“ říká.

Také letošní Vánoce prožije s těmi nejbližšími.

„Dárky objednám přes internet, takže pokud se obchody nakonec otevřou, alespoň se vyhnu nákupnímu šílenství,“ dodává s úsměvem.