„Snažím se z toho dostat procházkou," vykládal záložník prvoligových fotbalistů 1. FC Slovácko Jiří Valenta. Byl to on, kdo využil na Vysočině osmnáct minut před koncem ojedinělou kombinaci hostů. Ovšem to už Jihlava vedla 2:0 po dvojitém úderu během tří minut. „Je pravda, že těch šancí jsme opravdu moc neměli," přiznal zkušený středopolař.

Ztracené body už jste hodil za hlavu?

Vůbec ne. Jsem asi extrémní případ, zápas si ještě dlouho přehrávám v hlavě. Usnul jsem kolem čtvrté. Ráno se potom probudím nevyspalý a celý den nejsem ve své kůži.

V držení míče jste byli o hodně aktivnější než domácí. Co rozhodlo o výhře Jihlavy?

Myslím, že rozhodl první poločas, hráli jsme zbytečně zakřiknutě, vůbec se nám nedařilo vypracovat si nějakou vážnější šanci. Na balonu jsme sice byli lepší, ale Jihlava dala dva góly z ničeho. Jeden z takové šmudly a druhý ze standardky. Vaculík ji kopl fantasticky, balón letěl na malé vápno a Tlustý to dával Dušanovi z jedné do protipohybu. Škoda že jsme se v obraně nedomluvili a míč neodvrátili.

Vyčítal vám trenér o poločase zbytečnou pasivitu, nebo vás spíš povzbuzoval?

Když jsme přišli do kabiny, tak si vzali slovo starší kluci. Říkali, že ještě není dovolená a těch pětačtyřicet minut jde zvládnout. Trenér nás trošku sprdnul, ale šlo spíš o to, aby nás namotivoval do druhé půlky.

Ve které jste se vaším gólem vrátili do zápasu.

Dostal jsem fantastickou kolmici, na Blážu (brankáře Jihlavy Jaromíra Blažka) jsem se ani nedíval, chtěl jsem dát balon po zemi k tyči, to se podařilo. Po poločase jsme měli daleko víc ze hry. Možná bych to přirovnal k našemu zápasu proti Znojmu, to nás tlačilo, bylo lepší na balonu, ale také nemohlo dát branku. Nám se to podařilo až dvacet minut před koncem, věřil jsem, že ještě vyrovnáme. Věděli jsme, že když dáme kontaktní gól, tak Jihlava znervózní a bude jenom odkopávat balony. To se také stalo. Je jenom škoda, že jsme tu branku nedali o něco dřív.

Obrana Jihlavy je v lize nejhorší, přesto jste se nedokázali prosadit. Kde hledat příčinu?

Co na to říct? Z toho, že jsme byli o hodně víc na míči, jsme těch šancí opravdu moc neměli. Věřil jsem, že dáme nějakou branku ze standardky, ty se nám na podzim celkem dařily.

Jihlava vyměnila tři dny před zápasem trenéra. Cítili jste, že pod Petrem Radou měli větší motivaci?

Hlavně ze začátku zápasu se snažili hodně presovat. Byli zbláznění, určitě měli větší motivaci, ale my jsme to kombinační hrou zvládli. Bylo to o tom, že se Jihlavě podařily dvě šmudly. Myslím si, že po herní stránce jsme byli celý zápas lepší.

Výhra Jihlavy znamená, že v tabulce spadla na poslední místo Slavia. Vy jste jejím odchovancem. Jak to prožíváte?

Jsem hlavně rád, že jsme Slavii porazili doma, ale pokud s ní zrovna nehrajeme, tak jí fandím. Byl jsem tam od malička a mám tam bráchu. Určitě jí sestup nepřeji. Slavia je velký klub, věřím, že na jaře se určitě zvedne a na té poslední příčce dlouho nebude. Na druhou stranu to nebudou mít vůbec lehké.