Jenže to se nedozvíme. Domácí záložník totiž neměl ani v jednom případě štěstí a i proto Slovácko prohrálo 0:2. „Měl jsem dát dva góly, ale bohužel jsem nedal ani jeden. Zápas by vypadal jinak,“ litoval smolař zápasu.

Rozhovor

Šel jste kopat penaltu. Byl jste na ni určený jako číslo jedna?

Vždycky kope Švanci. Ale na něj byl faul a ani se nijak nehrnul k balónu. Ještě tam šel Láďa Volešák, asi jsem mu to měla nechat.

Takže jste řekl, že půjdete kopat vy?

Věřil jsem si na ni, chtěl jsem dát gól. Bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Balón vám nesedl, nebo jste ji kopnul, kam jste chtěl?

Zhruba tak jsem to kopnout chtěl. Ale měl jsem to kopnout víc nahoru, aby to Bláža nechytil.

Jak moc s vámi tebto okamžik „zamával“? Ovlivnilo to nějak vaši hru?

V tu chvíli bych nejraději někam zahrabal, kluci mi ale pomohli. I Švanci mi říkal, že se to stane a že život jde dál.

Po přestávce jste měl ještě jednu velkou šanci. Proč to nevyšlo ani napodruhé?

Šel jsem do hlavy, ale bohužel jsem trefil přesně prostředek brány, kde stál gólman.

Měl jste čas zamířit?

Byl jsem tam v plném náběhu, hlavně jsem se soustředil na to, abych trefil balon. Bohužel to bylo jediné, co jsem trefil…

Překvapilo vás, kolik jste si proti Spartě vytvořili šancí?

Určitě. My si hodně šancí vytvoříme v každém zápase, což je podle mě vizitka toho, že chceme hrát útočný fotbal. To, že nějaké góly dostaneme, to se stane, ale my je musíme dávat také, abychom bodovali.

Jaký pocit teď ve vás převládá? Je to pocit křivdy, kvůli výkonu rozhodčího, nebo se zlobíte sám na sebe, že jste nedal gól?

Abych řekl pravdu, tak mě rozhodčí nijak nezajímá. Já jsem měl dát góly, to rozhodlo.