Jak jste se s přerušením zápasu vyrovnali?

Je to nepříjemné, ale nedá se s tím nic dělat, stává se to i v jiných ligách. Víc se k tomu vyjadřovat nebudu.

Měl jste obavy, že se utkání nedohraje?U míče Jiří Valenta, sleduje jej olomoucký Pospíšil.

Měl. Zápas jsme měli docela dobře rozehraný. Vedli jsme, i přes vyrovnání jsme věřili, že to můžeme otočit. Povedlo se, dali jsme dva góly na konci. Asi jsme lépe trénování (smích).

Už jste podobné přerušení někdy zažil?

Ještě se mi to nestalo. Zažil jsem to poprvé a doufám, že se to už nestane.

Co se dělo v kabině během té pětiminutové pauzy?

Nedělali jsme nic. Povzbuzovali jsme se, trenér dal pár rychlých pokynů a šlo se zase do zápasu. Zvládli jsme to všichni v pohodě.

Pokazilo vám radost ze zápasu, že se neudála tradiční děkovačka před kotlem?

Pokazilo. Divákům jsme zatleskali, to bylo všechno. Vyhráli jsme a jsme strašně šťastní, že jsme doma vyválčili tři body. Co se dělo v okolí vnímáme, ale chtěli jsme vyhrát. Za sebe můžu říct, že jsem pro výhru udělal všechno.

Jste za ty dva góly v závěru rádi? Předešli jste tak spekulacím o moravské vypomoci…

Tak, k tomu se nechci vůbec vyjadřovat. Chceme vyhrávat v každém zápase. Jestli se o výsledku před zápasem spekulovalo nebo nespekulovalo, je mi úplně jedno. A navíc jsem Pražák.

První branku jste dal po přihrávce Libora Doška. Byl to nacvičený signál?

Máme to natrénováno. Pokud jde balon na Libora, tak já, nebo druhý záložník musíme jít k náběhu k němu. Došan to suprově sklepl, měl jsem to do pohybu a levou nohou jsem balon uklidil do brány.

Druhá branka se zdála jednodušší…

Jednodušší to bylo v tom, že to bylo z malého vápna. Na druhou stranu to bylo zase těžší, ke konci už jsem nemohl a měl jsem problém tam vůbec doběhnout. Havlas (Marek Havlík) to dobře zpracoval, jenom jsem to uklidil do brány.