V roli kustoda je velmi blízko nejlepším tuzemským fotbalistům, pro řadu z nich je kamarád, druhý táta. Průvodce Schickovi a spol. v jeho rodném kraji ale nedělá.

„Na výlety po okolí ani jiné věci není moc čas. Všichni vědí, že jsou tady kvůli fotbalu,“ připomíná osmapadesátiletý funkcionář, který jako kustod české reprezentace absolvoval EURO 2016.

S mládežnickými výběry dvakrát absolvoval evropský šampionát, jednou mistrovství světa a několik letních univerziád. Díky fotbalu se podíval do Mexika, Číny, Koreje, Chorvatska nebo Turecka. „Je to top práce, v českém fotbale nejvíce,“ říká Hamšík.

Čtvrteční mezistátní utkání pro vás bylo mimořádné, že?
Je pro mě speciální, protože s áčkem jsem tady ještě nebyl. Nároďák se vrací do Zlínského kraje a po devíti letech hraje v Uherském Hradišti, kde jsem se narodil. Je to slavnostní zápas, slavnostní atmosféra.

Lobboval jste na svazu za Uherské Hradiště?
Nabízely se různé možnosti, kde se bude hrát. Samozřejmě jsem byl nakloněný Slovácku a ztratil jsem za něho i slovo. Ve Zlíně není odpovídající stadion pro mezistátní zápasy.

Jak dobře to znáte v Hradišti?
Protože Uherský Brod hraje MSFL v sobotu, tak Slovácko nebo Zlín navštěvuji v jiné dny. Mám také šest vnoučat a musím čas rozdělit mezi ně a fotbal. Přednost dostává uherskobrodský fotbal.

Vyzvídají lidé z vašeho okolí novinky?
Žádné tajemství nemáme, proto žádné nevyzrazuji. Víte, jak je to v Česku. Lidé se něco domnívají, něco chtějí vědět, pak si třeba poupraví názor. Lidé žijí fotbalem, český národ je fotbalový. Ptají se na spoustu věcí. Když se vyhrává, je to příjemnější návrat, než když se týmu nedaří.

Požadovali po vás známí a kamarádi hodně lístků na utkání?
Mám nárok na dvě vstupenky. Lístky kluků, kteří ale nemají v hledišti podporu rodiny, jsem si vzal. Nestačil jsem však zdaleka uspokojit všechny. Stadion je vyprodaný.

Po zápase do postele ve tři ráno

Vraťme se na začátek. Jak se vůbec šéf fotbalového klubu ze Slovácka dostane k práci reprezentačního kustoda?
Více než dvacet let jsem dělal technického vedoucího u mládeže. U fotbalové asociace jsem měl na starosti kluky od patnácti do dvaceti roků. Před čtyřmi lety mě trenér Vrba s manažerem Fitzelem oslovili s nabídkou, zda bych po tolika letech u mládeže přešel k prvnímu týmu. Chvilku jsem váhal, protože je to jiná práce, ale nakonec jsem si řekl, že taková nabídka se neodmítá.

Máte na srazu práci po celý den, nebo máte čas si na chvíli odfrknout?
Na srazu pravidelně vstávám v sedm ráno a chodím spát kolem půlnoci. Když se hraje od 20.45 jako v Uherském Hradišti, tak jdeme spát ve tři ráno. Musíme připravit třiadvacet hráčů v kabině. Jede s námi další realizační tým, který čítá dvaadvacet lidí, takže celkem je nás kolem padesátky.

Co všechno na stadionu před zápasem chystáte?
Vezeme věci masérům, fyzioterapeutům, hráčům, realizačnímu týmu, trenérům. Jsou tam tabule, papíry, ledy, ovoce, pití. Aby všichni, co po nás přijedou na stadion do kabiny, měli všechno po ruce. Aby se nemuseli věnovat ničemu jinému než fotbalu.

Oddechnete si alespoň v průběhu zápasu?
Ani moc ne. Mám na starosti oblečení, když se střídá, rozlišováky, ale zápas mohu sledovat.

U mládeže příjmení, u áčka tykání

Po reprezentačním srazu se tedy dáváte dlouho do kupy, že?
Asi dva týdny. (úsměv) Ale moc prostoru na regeneraci nemám. Spoustu času mně zabere podnikání a fotbal v Uherském Brodu.

Mají hráči speciální požadavky?
V áčku jsou většinou hráči, kteří procházeli mládežnickými kategoriemi. Kopačky mají svoje, o ty se jako kustodi ani nestaráme. Jsou z dobrých klubů vychovaní tak, že žádné zvláštnosti, které by vybočovaly, nemají. Možná nějaké rituály, ale o těch já nevím. (úsměv)

Jste s fotbalisty kamarád?
Když je znáte od patnácti let, tak jsem pro ně možná kamarád, táta.

Jak vám říkají?
Když jsem byl u mládeže, tak mě oslovovali příjmením. Když přejdou do áčka, tak všem povolím tykání. Někdy na mě volají Hamšo, což je zkratka mého příjmení.

Jaký máte vztah s trenéry?
Protože jsem se všemi dlouhodobě pracoval, tak se všemi mám kamarádský, lidský vztah. Známe svoje povinnosti. Když je plníme, není problém.