Jenže kariéra nejlepšího střelce Slovácka uplynulých dvou sezon se v závěru července nečekaně zasekla. Po běžném souboji si na tréninku přisedl nohu a odnesl to natržený postranní vaz v koleně. „Libor nám bude chybět aspoň měsíc, spíš ještě déle, možná až osm zápasů," odhadoval tehdy nepříjemnou prognózu kouč Svatopluk Habanec. Trefil se přesně, dvoumetrový forvard Slovácka byl mimo hru osm zápasů. Přišla ortéza, speciální cviky, rehabilitace a pomalý návrat na trávník. V zítřejším zápase proti ostravskému Baníku by se však mohl 35letý útočník po více než dvouměsíční pauze znovu dostat na hřiště.

Libore, jak to aktuálně vypadá s vaším možným zítřejším startem proti Baníku?

Doufám, že když ne od začátku, tak bych v průběhu hry mohl do zápasu naskočit. Na tréninku je zatím všechno v pohodě, ale zápasová zátěž je o něčem jiném. Uvidíme, jak bude koleno držet.

Cítíte, že byste zvládl i celý zápas?

To nevím, těžko říct, ale část zápasu určitě. Po fyzické stránce jsem připravený, tam by neměl být problém.

Ostrava je stejně jako Slovácko v dolní polovině tabulky. Jaké očekáváte utkání?

Porazili trochu překvapivě Liberec a dostali se z nejhoršího spodku tabulky. Myslím si, že u nás budou hlavně bránit a hrát na brejky. My se musíme tlačit do útoku a nenechat je vydechnout, takže hodně nátlakově a snažit se dát první gól. To by nám hodně pomohlo.

Byl natržený vaz v koleně nejhorším zraněním v průběhu kariéry?

Měl jsem poškozený meniskus, to bylo ještě ve Spartě, tuším, že to bylo v roce 2008. A teď to koleno. Časově jsem byl mimo hru zhruba stejně.

Probíhala rehabilitace podle plánu? Nevyskytly se žádné komplikace?

Zatím ne, ale uvidíme, co bude dál. Trénuji normálně s klukama, nemám ani žádné úlevy. Jsem v pohodě, jenom doufám, že koleno bude držet.

Měl jste během rehabilitace nějaké speciální cvičení? Zkoušel jste i kryokomoru, která léčí pomocí extremně nízkých teplot?

Dělal jsem hlavně cviky na posilování nohy a proběhla i kryokomora. Zkoušel jsem všechno, byl to takový rehabilitační soubor.

Kryokomora byla pro vás novinka, nebo jste tam už byl?

Ne, ne, už jsem tam byl. Znám to.

Jaké to je? Kolik je tam stupňů?

Přesně nevím, ale asi mínus 130 stupňů. Je tam takový zvláštní suchý vzduch. Není to, jako když je v zimě mínus dvacet, ale zima je tam pořádná. Jdete celý dovnitř na dvě tři minuty a potom cvičíte patnáct minut na rotopedu, aby se tělo prokrvilo a dostalo šok ze zimy do tepla. Poprvé to může být i trochu nepříjemné. Člověk neví, do čeho jde, ale dá se to vydržet.

Cítil jste, že vám to pomáhá?

Uvidíme. Snažil jsem se dělat všechno pro to, abych byl co nejdříve na hřišti. Úplně uspěchat to nejde, sval byl natržený a zbytečně to nechci tlačit.

Přineslo vám dlouhodobé zranění i něco pozitivního?

Jedině to, že jsem byl víc s rodinou, to je všechno. Bylo to zvláštní, ze začátku jsem ležel tři týdny s ortézou a nemohl jsem nic dělat. Měl jsem nečekaně volné víkendy. Manželka se mě pořád vyptávala, kdy už konečně půjdu trénovat. Asi jsem jí už trochu lezl na nervy (smích).

Do Klubu ligových kanonýrů vám schází dvě branky. Blesklo vám při zranění hlavou, že se oslava stého gólu odkládá?

Na góly jsem nemyslel, jak to v koleně ruplo, tak jsem si spíš říkal, aby to nebyl úplný konec. Na vyšetření se ukázalo, že byl natržený postranní vaz, takže to nebylo až tak vážné. Popravdě jsem si myslel, že se zapojím do tréninku dřív, ale v mém věku to asi nemá cenu uspěchat. Nehraji fotbal kvůli vstupu do Klubu kanonýrů, baví mě, chtěl bych ještě nějakou dobu hrát. Potřebuji se co nejdříve dostat do herního rytmu. Když budu zdravý, tak tu stovku nějak doklepu, ale v hlavě to nemám.

Slovácko má osm bodů a v tabulce je jedenácté. Co říkáte na toto postavení?

Škoda domácí remízy s Příbramí. Kdyby se vyhrálo, bylo by to veselejší. Na Spartě člověk s body moc nepočítá, i když tam prohrát také nejedete. Měli jsme dobré pasáže, ale bohužel jsme nedali góly, i když šance jsme měli. Na hře je vidět, že víme, co máme hrát, ale sráží nás neproměňování šan­cí.

V Uherském Hradišti jste vidět na každém zápase. Viděl jste všechny utkání Slovácka? Jak jste je prožíval?

Viděl jsem všechny naživo, mimo Sparty, to jsem byl zrovna v kryokomoře. Každý fotbalista vám řekne, že dívat se na zápasy z tribuny je daleko horší jako být na hřišti. Hru nemůžete nijak ovlivnit a jste daleko víc nervózní . Není to nic moc.

Nedávno jste prodloužil s klubem smlouvu do 30. 6. 2015. Potěšilo vás, že se vaše budoucnost vyřešila s takovým předstihem?

Samozřejmě. Jsem rád, že jsem mohl ještě prodloužit smlouvu. Nikdy neříkej nikdy, ale vzhledem k mému věku je to asi poslední smlouva, kterou jsem podepsal. Všechno se bude odvíjet od zdraví.