Libore, v minulém utkání jste na pražské Julisce odehrál své třísté ligové utkání. Vzpomenete si ještě na svůj první ligový start?

Na můj první start si vzpomínám už jen mlhavě. Bylo to na hřišti Opavy a šel jsem hrát na posledních pět minut. Nepamatuji si přesně, který to byl rok, ale myslím, že jsme prohráli 2:0. Hrál jsem za tehdejší Boby Brno.

Od té doby jste prošel velkými kluby jako jsou Sparta, Liberec, Teplice. Na kterou z těchto etap nejraději vzpomínáte?

Tak nejúspěšnější angažmá bylo ve Spartě, kde jsem vyhrál titul a třikrát získal český pohár. Ale jinak mám krásné vzpomínky i na Liberec, kde bylo taky dobře.

V dřívější době, a speciálně při angažmá ve Spartě, jste se proslavil „ostrými“ lokty a tato nálepka vám zůstala dodnes. Máte za těch 300 ligových utkání spočítané, kolik úderů jste rozdal?

Když jsem odehrál těch tři sta zápasů tak počítám, že jsem dal v každém zápase minimálně tři lokty. Takže ještě chvíli a oslavím další kulaté číslo. Chtěl bych to dotáhnout na tisícovku. (smích)

Všechny čtenáře bude zřejmě zajímat nějaká ta „veselá historka z natáčení“. Je nějaká situace, která vás ještě dnes při vzpomínce rozesměje?

Těch vzpomínek je spousta, ale bohužel moc jich není k publikování na veřejnosti. Ale jinak se jedná o klasické kabinové vtípky, které se odehrávají, myslím, všude. Rozstříhané ponožky, hřejivka do spodního prádla a podobné vylomeniny.

Jaké jsou vlastně vaše mimofotbalové záliby? Jak Libor Došek relaxuje, když má volno?

Protože mám rodinu a dvě děti, tak se volný čas točí většinou kolem nich. Takže zápasy se synem ve fotbale a americkém fotbale, do kterých se zapojuje i dcera. Jinak si rád zahraji tenis a zkouším i golf. Na tyto aktivity ale moc času nemám.

Ne všem se podaří tak skvělé číslo, 300 odehraných ligových utkání, ale vy jste ještě relativně blízko i k zápisu mezi ligové kanonýry. Čtyřiadvacet branek byste ještě do konce kariéry mohl stihnout, co říkáte?

No, myslím, že už to nestihnu. I když člověk nikdy neví… Ale spíš už to nestihnu.

Jaké vlastně máte plány po skončení kariéry? Táhne vás to například k trénování?

Když to zdraví dovolí, tak bych chtěl ještě nějaký ten rok hrát. Člověk je ve věku, kdy už začíná pomaličku přemýšlet, co dál. Zatím jsem na to ale nepřišel. Trenéřina mě však moc neláká. Budu se snažit to rozhodnutí co nejdéle odkládat, snad na něco přijdu.

Zmiňované třísté utkání máte za sebou. Asi byste si přál, aby bylo vítězné?

Zase tolik ty statistiky neprožívám. Je mi celkem jedno kolikáté utkání to bylo, mrzí mě náš vstup do jara. Bohužel zatím nemáme ani bod a nedali jsme ani gól. To je teď to, o čem člověk přemyslí.

V sobotu vás čeká utkání proti Bohemians 1905. Trénujete speciálně střílení gólů?

Střelbu trénujeme dost často, ale bohužel v zápase zatím netrefujeme ani bránu. Myslím, že je to o jednom ušmudlaném gólu a bude to zase lepší. Věřím tomu.

V nadcházejícím ligovém programu vás čeká trojice zápasů s týmy, které jsou namočeny v záchranářských pracech…

Tyto zápasy jsou zátěž spíš na psychiku a my musíme zvládnout hned ten první proti Bohemians. Tabulka se dost vyrovnala a nikdo z nás nechce hrát o záchranu, takže se musíme zvednout a zabrat! Nejen kvůli sobě, ale i kvůli divákům, kteří na nás chodí. Dlužíme jim to.

Nejlepší vstup do čtvrté stovky ligových utkání by tedy jistě byl vítězný a ještě okořeněný gólem, co říkáte?

Vyhrát a dát gól, to je jediné, na co teď myslím. Samo to ale nepřijde, každý z nás si uvědomuje, co to obnáší.

20. kolo I. Gambrinus ligy

 1. FC SLOVÁCKO  - BOHEMIANS

Sobota 10. března v 17 hodin, Městský stadion Miroslava Valenty v Uherském Hradišti