I když někdejší útočník Teplic, Brna či Slovácka osobní statistiky vůbec neřeší a milovaným sportem se po boku mladších spoluhráčů pouze baví, je po podzimu nejlepším střelcem krajské I. B třídy skupiny C.

Opora Ořechova stejně jako forvard Uherského Ostrohu Tomáš Gajdorus v první polovině sezony nasázela patnáct branek. „Samozřejmě mě to těší. Nečekal jsem, že bych mohl dát tolik gólů,“ přiznává Kowalík.

Zatímco v minulé sezoně se stejně jako zbytek týmu v I. A třídě spíše soužil, v nižší soutěži po sestupu viditelně ožil. „Minulý rok jsem si říkal, že mi to tolik nejde a že bych měl asi skončit. Ale jsem zdravý, a až na dva zápasy všechno odehrál. K brankám mi pomohli dobří spoluhráči,“ oceňuje někdejší ligový kanonýr, který ovšem na osobní statistiky vůbec nehledí.

Chce být hlavně platný pro mančaft, Ořechovu pomoct k bodům a co nejlepšímu umístění.

„Hlavní je, abych byl zdravotně v pořádku. Od toho se všechno odvíjí,“ ví Kowalík.

Na konec kariéry myslí snad každý půlrok. Opustit trávníky i kabinu se mu ale nechce.

„Těžko říct, jak dlouho ještě vydržím. Fotbal mě pořád baví, navíc jsem zdravý a cítím, že týmu mám co dát. Na druhé straně s přibývajícími roky je to čím dál složitější,“ přiznává.

I když mu dávno není dvacet a moc toho při zápase nenaběhá, pořád se dokáže zorientovat v šestnáctce a uklidit balon do sítě.

Co ztratil na rychlosti a pohybu, získal na zkušenostech a přehledu. S obránci soupeře žádné problémy nemá.

„Kluci mě šetří, je to s nimi v pohodě. Asi si myslí, že jsem starý, tak mě ani tolik nehlídají,“ usmívá se. „Někdy na mě zapomenou, čehož dokáži využít,“ přidává.

V nejnižší krajské soutěži to má autor 34 ligových gólů jednodušší než ve vyšší I. A třídě.

„V ní je víc lepších fotbalistů. Zmínit musím třeba Osvětimany, které jsou složené převážně z kluků, co prošli Slováckem. I hráči v jiných týmech jsou takoví vyzrálejší,“ všímá si Kowalík.

Jeho přesné zásahy stačily Ořechovu na sedmé místo. Celek z Uherskohradišťska, který vede známý fotbalový funkcionář a trenér Jaroslav Hastík, se o lepší příčku připravil nevydařeným závěrem sám.

„Největší chyba je, že nám kvůli zranění dlouhodobě vypadli ze sestavy Tomáš Malůš a Kuba Kolařík. V těchto soutěžích se absence dobrých hráčů vždycky projeví,“ vnímá.

Rodák z Frýdku-Místku, který v kariéře prošel Kyjovem, Mutěnicemi, Zlechovem nebo Kněžpolem, se kromě hraní věnuje také trénovaní. V Boršicích totiž vede dorostence.

„Zase mám jiný náhled na fotbal. Největší problém je sehnat na dědinách nějaké kluky. My máme hráče z Osvětiman či Medlovic. Na tréninky jich někdy přijde šest, jindy osm. Když je potřeba, doplňujeme tým žáky,“ líčí.

Zatímco dříve působil po boku současného zlínského kouče Jana Kameníka u devatenáctky Slovácka, nyní to zkouší na nižší úrovni. „Pokud budu mít čas a možnosti, v budoucnu bych se trénování v lepších klubech nebránil, ale musel bych se zdokonalit a získat alespoň licenci A,“ ví dobře.

Nyní mu nejvíce času kromě fotbalu bere rodina. Vždyť Kowalíkovi se před týdnem ve středu narodil syn Ondřej. Ex-ligový střelec tak má doma už třetího potomka.

„Už bych s tím měl asi skončit,“ směje se otec Jakuba, Amálky a čerstvě i Ondřeje.

TABULKA STŘELCŮ

15 – Tomáš Gajdorus (Uherský Ostroh), Jiří Kowalík (Ořechov), 13 – Radek Zálešák (Tlumačov), 12 – Michal Bernatík (Těšnovice), Martin Petek (Staré Město), 11 – Fermin Sánchez (Slovácko C), 8 - Michal Machala (Slavkov), Roman Trlida (Ořechov), 7 – Martin Večeřa (Jankovice), Ondřej Hastík (Staré Město).