Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Trenér Dekař měl o poločase střídající pasáže. Chvilku mluvil klidně a chvilku také hodně nahlas," prozradil mladý útočník Slovácka Marián Kovář, který svůj první ligový gól věnuje dědovi

První poločas byl z vaší strany po herní stránce hodně bojácný a odevzdaný. Souhlasíte?

Ani bych neřekl, že byl bojácný. Měli jsme tam asi dvacetiminutovou pasáž, ve které jsme hráli, co jsme si řekli. Potom na nás přišla nějaká deka a hra vypadala jako v předcházejících zápasech.

Co jste si řekli před zápasem? Jakou taktiku vám naordinoval trenér Dekař?Útočník Slovácka Marián Kovář (v bílém) při zápase se Spartou

Hlavně jsme nechtěli inkasovat branku a měli jsme se pokusit nějakou vstřelit. Chtěli jsme si odvést minimálně bod, to jsme splnili, takže taktika byla dobrá.

Jenže po prvním poločase jste prohrávali o dvě branky a nevypadalo to vůbec dobře. Jaké byla reakce trenéra?

O poločase nám trenér promlouval do duše, říkal, že se máme bít za Slovácko. Vzali jsme si to k srdci a podařilo se nám vyrovnat.

Bylo promlouvání trenéra Dekaře bouřlivé?

Měl takové střídající pasáže. Mluvil klidně a také hodně nahlas. Trenér Dekař moc dobře ví jak na nás, důležité bylo, že nám to pomohlo.

Vy jste patnáct minut před koncem střídal kvůli křeči. Byla hra Dukly fyzicky náročná?

Před zápasem jsme se připravovali na to, že to bude hlavně o běhání bez balonu. To se vyplnilo, ale věděli jsme, že hrají tímto stylem. To je vždycky na fyzičku náročnější. Chytla mě křeč, když jsem se snažil prodrat mezi dvěma obránci.

To bylo ve vápně a vy jste upadl. Dala se za ten zákrok pískat penalta?

Měl jsem balon u nohy a zničeho nic jsem spadl. Jestli to byla penalta, to nemůžu posoudit, ale ke kontaktu s obráncem tam určitě došlo. Jestli s míčem nebo bez míče, to fakt nevím.

Byl jste po vystřídání na lavičce nervózní? Věřil jste, že budete bodovat?

Prožíval jsem to ještě víc než na hřišti, byl jsem hodně nervózní. Všichni jsme věděli, že poprvé můžeme bodovat, prožívala to celá lavička, věřili jsme v remízu.

Vstřelil jste první ligovou branku. Pro koho byla?

Chtěl bych ji věnovat dědovi, který tady už bohužel není.

Nemrzí vás, že vaše první branka nepadla na domácím hřišti před fanoušky Slovácka?

Trošičku to zamrzí, ale doufám, že na další gól nebudu dlouho čekat a potěším i fanoušky na domácím hřišti.

Na zápase byl i váš nový trenér Svatopluk Habanec. Vnímal jste to? Byla vaše motivace o to větší?

Vůbec jsme se na to nesoustředili, slyšeli jsme, že pan Habanec vedl odpoledne Ústí a že se možná přijede podívat. Chtěli jsme hrát svůj fotbal a myslím si, že hlavně druhou půlku se nám to i celkem podařilo. Osobně jsem ani nevěděl, jestli nakonec na zápas přijel. Soustředil jsem se na svůj výkon, okolí jsem si nevšímal.

Dostali jste za vybojovaný bod mimořádné volno?

Jo, o víkendu máme volno a v pondělí bude seznámení s trenérem Habancem. Za poslední tři týdny toho mám dost. Budu regenerovat, nejspíš vyrazím někam na kole nebo si půjdu zahrát tenis.

Autor: STANISLAV DUFKA