Čtrnácté místo v tabulce, pouze tři výhry a zisk dvanácti bodů, to byly hlavní příčiny odvolání bývalého excelentního prvoligového hráče.

Jak jste se dozvěděl, že vás vedení klubu odvolalo?

Volal předseda Marek Tvrdoň, že má tu hloupou povinnost oznámit mi, že končím.

Bylo to pro vás překvapení?

Jak se to vezme. Výsledky nebyly, měli jsme jenom dvanáct bodů, ale myslel jsem si, že dokončím celou sezonu. Před začátkem podzimu jsme si řekli, že budeme hrát, na co máme. Překvapení to pro mě bylo, ale ve fotbale je to běžná praxe. Když nejsou výsledky, jde trenér.

Myslíte si, že kádr, který jste měl k dispozici, má na víc než na boj o záchranu?

Já si myslím, že určitě. Za naše postavení můžou hlavně tři hloupé remízy. Doma s Hlukem a proti Velkým Karlovicím jsme dostali góly až v poslední minutě zápasu, v Dolním Němčí jsme byli lepším mužstvem, jenže jsme neproměnili vyložené šance. Všechna tato utkání měla skončit naší výhrou, to máte plus šest bodů v tabulce. Naše umístění po podzimu by potom bylo úplně někde jinde.

Jaká byla tréninková morálka mužstva?

S tím žádný problém nebyl. Kluci na tréninky chodili a trénovat se trénovalo. Byli tam nějací vysokoškoláci, nebo ti, co dělali na směny. Ti měli třeba jenom čtyři tréninky do měsíce, ale docházka byla vesměs dobrá.

V Ostrožské Nové Vsi jste působil tři roky. Jaké to bylo angažmá?

Bylo to jako na houpačce. Půl roků to bylo dobré a půl roku takové všelijaké. Když jsem tam přišel, tak se hrálo o záchranu. Na jaře jsme se z toho vyhrabali a zvládli jsme to. Další rok byl podzim zase špatný a jaro jsme měli úžasné.

Krajský přebor jste hrával a trénoval devět let. Jaká je z vašeho pohledu kvalita této soutěže?

Nejenom v krajském přeboru, ale všude je úroveň slabší, než bývala před lety. Není se čemu divit, když vyletí nějaký šikovný fotbalista, tak jde hned hrát ven. Spousta kluků, kteří by u nás klidně mohli hrát divizi, hraje v Rakousku nižší soutěže. Někteří mladí nemají zájem ani chuť na sobě pracovat. Neříkám, že úroveň je katastrofální, to ne, ale je určitě nižší, než byla před několika lety.

Ve fotbale je všeobecně méně peněz, projevilo se to i v krajském přeboru?

Určitě. Kluby nemají finance na hráče, kteří by k nim šli na hostování. V Nové Vsi byli ještě před nedávnem fotbalisté ze Slovenska nebo ze Slovácka. Momentálně jsme hráli až na gólmana Hájka výhradně s odchovanci. Naprostá většina mužstev, ne-li všechny, jezdí na zápasy osobními auty, šetří se i na těchto věcech. Bez jakýchkoliv debat je poznat, že je méně peněz.

Pravidelně jste se pohybovali v dolní polovině tabulky a hráli o záchranu. Bylo to pro vás po psychické stránce vyčerpávající?

Vyčerpávající ne, fotbal je adrenalin. Buď se hraje o postup, nebo o záchranu. Že by to bylo pro mě nějak frustrující a byl bych z toho na prášky nebo na nervy, to v žádném případě. Když se ale podařilo soutěž zachránit, tak to pro mě vždycky byla veliká úleva.

Šest let jste trénoval v Hluku a tři v Ostrožské Nové Vsi. Dají se podmínky v těchto regionálních klubech srovnat?

Srovnat se to nedá. V Hluku jsem působil nejprve jako hráč a potom jako trenér.
Do Hluku se vraceli hráči ze Slovácka, kteří byli dříve místní odchovanci. Postupně tam začali chodit Machalové, Jurásek, Botek, kádr se kvalitou těch kluků doplňoval průběžně. Jeden rok jsme dokonce skončili na druhém místě. V Nové Vsi to bylo trošičku obráceně. Hráči, kteří tam byli na hostování, vzhledem k financím, co jste vzpomněl, postupně odcházeli a hrálo se jenom s místními.

Dokázali domácí hráči nahradit fotbalisty, kteří byli na hostování?

Chyběla větší zkušenost. V některých zápasech jsem měl v sestavě třeba čtyři dorostence. Neříkám, že byli špatní, ale oni se měli hlavně od někoho učit. Ne, aby to mužstvo táhli.

V Ostrožské Nové Vsi jste skončil. Na které lavičce vás jako trenéra uvidíme na jaře?

Zatím nemám nic. Už jsem slyšel, že mám jít tam a tam, ale osobně se mnou ještě nikdo nemluvil a nikdo ani nevolal. Přísahám.

Stále ještě aktivně hrajete okresní soutěž v Babicích. Co vám ještě fotbal dává?

Ze začátku jsem to bral jako výpomoc, aby Babice postoupily ze základní třídy. Teď musím říct, že se na ty nedělní zápasy dokonce těším. Sice ještě dva dny po utkání jsem celý rozlámaný a nemůžu chodit, ale je to takové zpestření. Fotbal mě prostě pořád baví.

Dávám krk do oprátky, říká nový trenér Pavel Soviš

Představy fotbalového výboru v Ostrožské Nové Vsi o postavení mužstva po podzimní části byly jiné, než nabízel pohled na tabulku. Téměř v průběhu celého podzimu se mužstvo potácelo na hranici sestupu. Nepříznivé postavení řešil výbor okamžitě po skončení podzimu a rozhodl se pro výměnu trenéra. Dlouholetého kouče Libora Soldána na lavičce nahradí Pavel Soviš.
„Při pohledu na tabulku jsme si s celým výborem sedli a z té schůze vyšel závěr, že odvoláme trenéra Soldána,“ prozradil předseda fotbalistů Marek Tvrdoň a potvrdil, že o odvolání se rozhodlo až po posledním zápase. „V průběhu soutěže jsme do toho nechtěli vstupovat. V našem postavení jsme to nepovažovali za vhodné ani rozumné. Čekali jsme, jak dopadne celý podzim, a chtěli jsme to vyhodnotit až po skončení posledního zápasu,“ vysvětlil.
Novým trenérem, který má mužstvo Ostrožské Nové Vsi dovést k záchraně, se stal Pavel Soviš (na snímku). Koučovat začal v Kunovicích, následovala angažmá v Uherském Hradišti, Hluku a delší dobu působil v Hradčovicích. Trénoval rovněž fotbalisty Újezdce u Luhačovic a mezi jeho štace patřilo i vedení Březolup a Kněžpole. V poslední době krátce trénoval Bílovice a před příchodem do Ostrožské Nové Vsi vypomáhal u přípravky Kunovic.
Třiašedesátiletý trenér nejde do úplně neznámého prostředí. „Kluky sice osobně neznám a nikoho z nich jsem ještě netrénoval, ale na některé zápasy jsem do Nové Vsi chodil. Dávám sice krk do oprátky, ale bude to o nějaké psychice a herní disciplíně. Stresy tam určitě budou, ale věřím, že soutěž zachráníme,“ vidí budoucnost optimisticky zkušený kouč.
Šéf klubu Marek Tvrdoň od výměny trenéra nic jiného než záchranu krajského přeboru nečeká. „Prioritou nového trenéra bude udržet mužstvo v soutěži,“ přeje si Tvrdoň. „V podstatě nemá smlouvu, která by byla časově omezená. Věřím, že zůstane do konce sezony, potom se uvidí, co bude dál.“

Stanislav Dufka