Ještě v nastaveném čase skvěle vychytal Cigankova a Rakického, záhy ale Tomáš Vaclík kapituloval, když střídající Zinčenko po centru z levé strany využil nedorozumění gólmana Sevilly se stoperem Brabcem a v 93. minutě zahajovací duel Ligy národů rozhodl.

„U nás u gólmanů to je tak, že toho můžeme pochytat kolik chceme, pak se ale do něčeho přimotáme a zkazí to úplně všechno,“ smutnil po čtvrtečním nepovedeném večeru Vaclík.

„Útočníci to mají naopak. Mohou hrát celý zápas tužku, pak dají v devadesáté minutě gól a jsou za hrdiny,“ přidává trefně.

V závěru to vypadalo, že čeští fotbalisté nerozhodný výsledek nepustí. Přečkali horké chvíle ve vlastní šestnáctce, nakonec stejně padli.

„Přišel centr, balon jsem trošku líznul. Chtěl jsem ho posunout a Bóřa, jak skákal za mnou, už bohužel nestihl zareagovat. Trefilo ho to někam do obličeje nebo do čela a spadlo to jejich hráči přímo k noze,“ popsal klíčový okamžik střetnutí Vaclík.

Štěstí se od domácího výběru v závěru odklonilo, Ukrajinci šli ale vítězství více naproti.

„Byl to pro nás hodně smolný gól. Po naší standardce se přitom stihli kluci rychle vrátit. Byli jsme vzadu v dobrém počtu,“ tvrdí devětadvacetiletý brankář.

Česko hlavně kvůli trefě talentovaného záložníka patřící Manchesteru City podlehlo na stadionu v Uherském Hradiště Ukrajině 1:2 a na první bod si v nové soutěži musí počkat minimálně do října, kdy jsou na programu další dva zápasy.

„Věřím, že porážka s týmem nic neudělá. Může se stát všechno. Nevidím důvod, proč bychom to měli balit,“ zůstává opora národního týmu pozitivní.

Porážka Vaclíka pořádně štvala.

„Je škoda, že jsme neudrželi remízu. Soutěž se hraje hrozně rychle za sebou, pouze na čtyři zápasy. Každý bod by byl dobrý,“ ví rodák z Ostravy.

Jarolímovi svěřenci si ale výhru za svoji pasivitu nezasloužili. Ukrajinci byli povětšinu utkání lepší, vypracovali s mnohem víc příležitostí než soupeř, který udeřil pouze v úvodu.

„Zápas nebyl z naší strany špatný. Odehráli jsme ho na maximum,“ tvrdí spolehlivý gólman.

„Dostali jsme se do vedení, ale pak byli Ukrajinci silnější na balonu, dokázali ho držet a kombinovat. My jsme hráli dobře z bloku, bohužel se dvakrát trefili na koncích poločasů. Na to už se blbě reaguje,“ říká Vaclík.

Další šance výborní hosté nevyužili. Protivníka ale místy pořádně mačkali. „Věděli jsme, co nás čeká,“ přiznává.

„Hlavně Jarmolenko s Konopljankou jsou fantastičtí hráči. Ne nadarmo mají prsty ve všech gólech, co Ukrajina dala. Navíc dokážou na sebe navázat dva tři hráče. Tím se otvíraly další prostory pro ostatní,“ vyzdvihuje hvězdy soupeře Vaclík, který nezapomněl ještě na jednoho šikulu uprostřed ukrajinské záložní řady.

„Marlos se v první půli vždycky někam schoval. Díky němu byli hosté schopní balon rozhodit do stran a zaútočit,“ říká.

Českému výběru paradoxně pomohl opožděný začátek. Kvůli výpadkům elektřiny zápas začal se čtvrthodinovým zpožděním.

„Je to nepříjemné. Člověk je nachystaný na nějaký čas, pak jsme vyběhli na rozcvičku a venku byla tma,“ líčí.

Pak se oba týmy chystaly na nástup a světla zhasla znovu.

„Bylo to naštěstí jenom o patnáct minut. To zase není tak velký problém,“ dodal Vaclík.