Vyrovnat jste mohl už sedm minut před poločasem. Co k tomu scházelo?
Už jsem balón viděl v bráně, bohužel skončil na tyči. Měl jsem tam víc šancí, velká škoda, měl jsem dát dva tři góly a nebylo co řešit.
Nakonec jste se vyrovnávací branky dočkal dvacet minut před koncem. Po nahrávce Valenty jste míč dorážel do prázdné branky. Byla to jednoduchá situace?
Byli jsme dva na jednoho, to už byla snadná práce. Chtělo to jenom trefit prázdnou bránu.
Museli jsme dneska vyhrát, Příbram dala krásný gól a my jsem hráli chvilku v křeči. Škoda těch šancí, obrovská smůla.
Spousta přihrávek, které na vás směřovaly končila vinnou nepřesností záložní řady na kopačkách obránců Příbrami. Byl to pro vás extrémně fyzicky náročný zápas?
Hodně se hrálo ve středu hřiště, snažil jsem se pořád nabíhat, to mě stálo hodně sil. Musím říct, že obrana Příbrami hrála velmi dobře, měli to šikovně roztažené a musel jsem běhat ze strany na stranu.
V obraně Příbrami nastoupil bývalý reprezentant Tomáš Zápotočný, který tam v týdnu přestoupil z pražské Sparty. Zaskočilo vás to? Museli jste nějak měnit taktiku?
Trenér to měl dobře přečtené, věděl, že bude hrát stopere. Je to pořád nadstandardní hráč a těžko se proti němu prosazuje, i přesto jsem si vypracoval několik šancí a mohl dát minimálně dva góly.
Čtvrt hodiny před koncem skončil míč na ruce Tomáše Zápotočného. Vy jste byl těsně u té situace, měla se kopat penalta?
Ruka tam byla, ale nemůžu se na ten moment vymlouvat, z následné akce jsem měl další tutovku. Jestli byla penalta nebo ne, tak to už neřeším.
Po poháru jste skóroval v dalším zápase. Potěšilo vás alespoň to?
V poháru to byla povinnost. Teď se na mě spoléhalo, bohužel ta branka tři body nepřinesla, i když šance byly.
Autor: STANISLAV DUFKA
