Osmnáctiletý fotbalista už má dokonce zaknihovaný první ligový start. Stalo se tak v šestém kole letošního ročníku v domácím zápase proti Příbrami. Pět minut před koncem vystřídal Milana Kerbra.
„Byl to neskutečný zážitek, slyšet lidi, jak skandují vaše jméno. Hrát před bouřlivou kulisou, pro takové zážitky se fotbal dělá. Nastoupil jsem sice na posledních pět minut, ale i za to jsem rád. Nic podobného jsem nezažil ani na reprezentační úrovni. Jsem vděčný, že můžu sedět při ligových zápasech na lavičce, pozorovat všechno kolem a nasávat atmosféru," svěřuje se talent slovácké akademie.
V přípravě nastupuje na pozici defenzivního záložníka. „V dorostu jsem hrával spíš do ofenzivy, trenér ale chtěl, abych to vyzkoušel na defenzivním postu, kde hraji i v reprezentaci. Zezadu můžu víc kontrolovat hru. Myslím, že je to pro mě dobrá varianta, ale zatím si ještě zvykám," popisuje svoje úkoly v týmu Lukáš Sadílek.
Na pozici defenzivního štítu ovšem nastupuje ve Slovácku makedonský plejer Veliče Šumulikoski. Opora mužstva a hráč, kterého trenér téměř nestřídá. Zkušený internacionál je pro Lukáše Sadílka vzorem. „Učím se od něho. Sleduji, jak se chová a pohybuje v zápase. Prošel několik klubů, hrál v mnoha zemích a má můj neskutečný obdiv. Jeho kariéra a zkušenosti jsou obrovské. Šumi je ohromný i jako člověk, poradí, pomůže. Z kabiny si ale nemůžu stěžovat na nikoho. Těším se tam, těším se na každý zápas, všichni jsou super," pochvaluje si atmosféru mezi zkušenějšími spoluhráči.
Zatím je na začátku své kariéry, Veliče Šumulikoského by však v budoucnu měl na jeho pozici nahradit. „Chceme, aby ukázal, jestli mu může konkurovat. Do čtrnácti dnů uvidíme, jakým způsobem se bude Lukáš prezentovat a jestli se dokáže prosadit," komentuje Sadílkovu pozici trenér Svatopluk Habanec.
Zimní příprava Slovácka je zhruba v polovině, Lukáš Sadílek zatím nastoupil ve všech zápasech. Mohl se také přesvědčit, že řeči starších hráčů o zimních galejích jsou pravdivé. „Tři týdny, co jsme odtrénovali, byly strašně těžké, hodně se nabírala kondice. Většina objemu se odehrávala s balonem, bylo to celkem záživné. Ale když přijdu po tréninku večer domů, tak padnu hubou do postele a okamžitě spím," říká se smíchem mladík, který byl už v letní přípravě Habancova výběru. „To bylo spíš jenom na zkoušku, abych si oťukal dospělý fotbal. Momentální stav je takový, že bych se měl víc prosadit do týmu. Na jaře chci urvat v lize každou minutu. Uvidíme, jak to zvládnu."
Jméno Sadílek není skalním fanouškům Slovácka vůbec neznámé. Začátkem roku byl na pražském Žofíně vyhlášen nejlepším hráčem v kategorii mladšího dorostu v rámci České republiky Lukášův bratr Michal.
„S bráchou se hodně hecujeme a soutěžíme mezi sebou. Každý chce být ten nejlepší, ale Michal je teprve v mladším dorostu. Dospělý fotbal je úplně o něčem jiném. Silově i technicky, hlavně musíte rychle pracovat s míčem, to potřebuji zlepšit," dobře ví starší z bratrské dvojice Sadílků.
Stejně jako jeho spoluhráč Petr Galuška tak i Lukáš Sadílek patří k oporám reprezentační devatenáctky. „V kvalifikaci na Euro jsem odehrál všechny zápasy. Postoupili jsme do druhé fáze, věřím, že se na závěrečný turnaj probojujeme," povídá odhodlaně rodák z Uherského Ostrohu, který s fotbalem začínal v sousední Ostrožské Nové Vsi. „U nás přípravka nebyla, můj děda trénoval právě v sousední Nové Vsi, tak jsem tam přešel," vysvětluje.
Závěrečná kvalifikace Euro U19, boj o místo v kádru trenéra Habance a v neposlední řadě maturita. To bude letošní pořádně nabitý rok Lukáše Sadílka. Sám ví, že nebude nijak jednoduchý. „Maturitu musím nějak zvládnout. Uvidíme, jak budu zvládat školu a fotbal v budoucnu, ale každopádně bych si chtěl udělat vysokou školu," říká na závěr odhodlaně.