Rozhovor: Mareš zažil nejméně podařený fotbalový rok kariéry

Levý obránce Sparty by uvítal odchod zLetné. Do Zlína by se však odchovanec Jiskry Otrokovice vrátil jen shodou okolností. Zatímco na jaře odehrál vrudém dresu dva ligové zápasy a na poháru českého šampiona je vyryto ijeho jméno, na podzim se nedostal na hřiště ani jednou.

Jako krok zpátky však Mareš angažmá na Letné rozhodně nebere. „Že celý rok prosedím na lavičce nebo na tribuně, to je holt fotbal. Můžete být horší nebo lepší a stejně nehrajete. Tím ale někdy prošel každý hráč,“ říká třicetiletý levý bek, který má ve své sbírce bronz zEURA 2004a loni se zúčastnil snárodním týmem světového šampionátu vNěmecku.

Těžko si lze představit, že byste pokračoval na Letné. Kam povedou vaše další fotbalovékroky?

Pokusím se vnovém roce poprat omísto, buď ve Spartě, pravděpodobně ale vjinémtýmu.

Vedení vám už naznačilo, abyste si hledal jiné angažmá?

To ne, ale pro obě strany bude určitě lepší, když odejdu.

Láká vás cizina, nebo chcete zůstat vČesku?

Do zahraničí bych už nechtěl, mám nějaké nabídky znaší ligy. Prozrazovat bych je ještě nechtěl.

Do české nejvyšší soutěže jste nakoukl ve Zlíně a kdysi jste prohlásil, že si dokážete představit, že se do Tescomy vrátíte. Neuzrál už na točas?

Při shodě okolností bych do Zlína šel, ale nechci spekulovat oněčem, co nevím určitě.

Tescomě většina odborníků předpovídala boj ozáchranu, jenže po podzimu je překvapivě sedmá. Co říkáte na její výsledky?

Přeji je Zlínu a fandím mu. Přišel mladý ambiciózní trenér, který dal týmu tvář a hráči jsou schopni jeho pokynyplnit.

Včem byl největší rozdíl mezi vaším prvním angažmá ve Spartě a nynějším nepovedený?

Poprvé jsem přestoupil zBohemky, kde jsme hráli velice dobrý fotbal a očelo tabulky. Sparta mě tehdy kupovala jako kvalitního a nadějného hráče. Dostával jsem mnohem více příležitostí. Zahrál jsem si Ligu mistrů a spoustu pěkných zápasů. Teď nastal obrovský propad…

Objasnil vám kouč Bílek, proč jste vysedával jen na lavičce nebo dokonce na tribuně?

Musel byste se zeptat jeho.

Hráč ale vytuší, když nemá důvěru…

Každopádně jsem cítil, že podpora od něj nebyla taková, jako uhráčů, kteří pod ním kopali už několik roků. Nemám ale ve zvyku hodnotit kouče, který mě teď trénuje.

Sparta budí vposledním době hodně pozornosti svými skandály. Největší způsobil stoper Tomáš Řepka, který po zápase vTeplicích napadl kameru České televize, a běsnící záložník Martin Abraham, jenž málem zlynčoval rozhodčího. Jak vnímáte tato extempore?

Není to nic pěkného. Klub na úrovni Sparty by měl rozhodně vystupovat jinak. Vezmete si třeba Real Madrid nebo AC Milán, tam se nic takového neděje.

Probírali jste vkabině, co spáchali?

My ostatní se otom moc bavit nemůžeme. Udělali to hráči, kteří jsou špička vklubu. Když něco takového provedou mladí kluci, tak jim starší něco řeknou. Ale když to udělá nejstarší a nejzkušenější fotbalista týmu, tak se ktomu nedá nic dalšíhododat.

Nemohly tyto události negativně ovlivnit výkony mužstva?

Možná ktomu došlo. Ale profesionální fotbalista, který už má něco za sebou, by na to neměl brát zřetel.

Stalo se něco takového během vašeho čtyřletého angažmá vRusku?

Nepamatuji se. Rozhodně by to ale byl velký skandál a tresty by byly asi dost vysoké.

VPetrohradu jste patřil kzákladním stavebním kamenům mužstva. Nemrzí vás, že jste odešel do Sparty a přišel tak oletošnítitul?

Čtyřikrát po sobě jsme ruskou ligu vyhráli málem, jenže na konci jsme měli buď smůlu, nebo se dostali do křeče. Až letos to kluci dotáhli do vítězného konce, což jim přeji. Jako každý jsem chtěl být utoho, bohužel fotbalový život mě odváljinam.