Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Je na každém utkání i mládežnických celků, a proto si nechtěl nechat ujít ani přípravný zápas dorostenců Slovácka, který se hrál ve Starém Městě na stadionu Širůch. I když je devět hodin ráno, Lubomír Blaha nabízenou kávu odmítl s tím, že dneska už měl dvě a do večera je daleko.

Za něco málo přes rok jste zažil dva majitele klubu. Jak se vám pracovalo za pana Řezníka a jak dnes, kdy je klub v rukou pana Zemka?

Tak ta práce je svým způsobem rozdílná. Zatímco před rokem jsme byli v první lize, dnes jsme ve druhé, a to jsou obrovské rozdíly. Loni na jaře klub doslova dojížděl „na silu a na moc“. Ze známých důvodů, o kterých se mi ale už nechce mluvit. Bylo to strašně hektické, dnes je to sice také hektické, ale trošičku obráceně. Všichni cítíme, že druhá liga je pro Hradiště málo. Dnes je ta práce jiná. Všichni víme, že je před námi cíl, který je splnitelný. To je postup. My za tím všichni ve vedení jdeme, a co je důležité – je to podpořeno i ekonomicky.

Máte bodový plán na postup do první ligy?

Mám spočítáno, že když budeme mít na konci soutěže šedesát jedna bodů, tak musíme postoupit.

Na podzim jste získali jedenatřicet bodů, tak to máte oproti podzimu ještě bodovou rezervu…

Já říkám, když budeme mít šedesát jedna bodů, postoupíme. Když budeme mít třeba sedmdesát bodů, a co nejspíš se na špičce utrhneme, tak budu velice rád. Nepředpokládám, že by někdo druhý odskočil. Čelo tabulky je velice vyrovnané a mančafty na špičce budou ztrácet body i navzájem.

Sledujete přípravu ostatních klubů z čela tabulky?

Samozřejmě. Sleduju všechny, ale nejvíc asi Hradec Králové.

Hradec trénuje ze Slovácka vyhozený Pavel Malura. Voláte si s bývalým trenérem?

Ano. My máme dobrý vztah, nerozešli jsme se ve zlém. Ale teď jsme svým způsobem konkurenti, a ty naše hovory jsou už takové všeobecné.

Koho byste kromě Slovácka viděl nejraději v první lize?

Já bych byl nejraději, kdyby to byla Opava. V lize už je dost českých mančaftů a je potřeba posílit moravské pole. Opava si to k vzhledem k fotbalovému stadionu a výborné divácké kulise zaslouží.

Pojďme k tomu, co fanoušky Slovácka zajímá nejvíc – posily. Zatím přišli jenom dva hráči: Jaromír Grim a Lukáš Matůš. Myslíte si, že zejména Matůš bude hráč do základní sestavy, když většinou střídal v Bohemce, která je největší kandidát sestupu z ligy a její kádr je spíše druholigový?
Znám ho velice dobře. Hrával pode mnou druhou ligu v Kunovicích a i v Bohemce jsem ho sledoval.

Pokud nastoupil, tak hrál vždycky dobře. Je to kluk z Francovy Lhoty u Vsetína a přechod do Prahy mu spíše ublížil. Byla to pro něj velká změna. Reference na něho od asistenta trenéra Klokanů Petra Kostelníka, který je mimochodem můj kamarád, byly dobré. Lukáš se nedokázal vypořádat s pražským prostředím, které ho příliš zmáčklo. Myslím si, že ta změna mu určitě prospěje.

On sám měl zájem jít o soutěž níž?

Okamžitě.

Před časem se mluvilo o brněnském Pavlu Simrovi. Má Slovácko ještě zájem o tohoto hráče?

O Simra máme jednoznačný zájem a i z jeho strany je ochota k nám přijít. Bohužel to nevidím moc reálně. Brnu se totiž jeden útočník zranil, Pacanda šel do Zlína, a tak si myslím, že Simra nepustí. Ale budeme jednat do posledního okamžiku.
To je dokdy?

Do patnáctého února. Před startem druhé ligy jste toužili po bývalém hráči Kunovic kanonýru Petru Faldynovi, který je dneska v Jihlavě. Zájem Slovácka už opadl?

Já Petra Faldynu velmi dobře znám. Několik let jsem ho trénoval v Kunovicích a troufám si tvrdit, že je to takové moje dítě. Já jsem ho chtěl už před rokem a to Jihlava nechtěla ani slyšet. Dneska je zase trošičku jiná situace. Chceme stavět na odchovancích a musíme se dívat hlavně do budoucna a také na to, že toho hráče nekupujeme jenom na půl roku. Teď nemluvím zrovna o Faldynovi, ale obecně.

Takže rozhodl Faldynův věk?

Ano.

Pokud by mužstvo postoupilo do první ligy, myslíte si, že by hrálo důstojnou roli se stávajícím kádrem?

Určitě bychom museli posílit o některé zkušené ligové hráče.

Váš syn hraje, nebo v poslední době spíš nehraje, v ligové Viktorii Žižkov. Neusiloval jste o jeho návrat zpět do Slovácka?

Kluk byl dlouho zraněný, teď se právě vrací ze soustředění na Kypru a já sám jsem zvědavý, jak se na jaře prosadí. Ale obecně nejsem velkým příznivcem toho, aby v jednom klubu působil otec se synem.

Takže vás to ani nenapadlo?

Kdybych řekl, že ne, tak bych lhal, bavili jsme se o tom.

A závěr je tedy jaký?

Zatím není nic uzavřené a je možné, že se tady nakonec na jaře objeví.

Je v současné době zájem o některé hráče Slovácka?

Zájem je, ale z druhé ligy.

Tady nezbývá nic jiného, než se zeptat o koho a kdo?

Je to jeden náš hráč ze širšího kádru, který nehrával v základní sestavě, ale z pochopitelných důvodů ho nebudu jmenovat.

Neprozradíte ani jméno klubu, který měl o hráče zájem?

Jednalo se o mužstvo, které je hluboko ve spodní části tabulky. Nakonec ale ten kluk pravděpodobně zůstane u nás.
Slovácko má za sebou polovinu přípravy. Hrálo proti Spartě a Žilině. Po těchto výsledkově nepříliš podařených zápasech se prý konaly pohovory s hráči.

Čekali jste, že snad proti Spartě a slovenskému mistru vyhrajete?

Musím přiznat, že po těchto zápasech jsme se nechali čímsi unést a kritika byla zbytečně přehnaná. Nehledě na to, že Sparta byla tréninkově někde jinde než my. Oni hrají za čtrnáct dnů mistrák a my jsme byli v hrubé tréninkové přípravě. A pokud mám hodnotit naši hru, tak ta nebyla až tak špatná. Nehledě na to, že jsme nastupovali proti klubům, které hrají pravidelně evropské poháry. Jediné, co se dá hráčům vytknout, byla zbytečná bojácnost a ostych před velkými jmény. Proto následovaly ty pohovory.

A jak vypadá takový pohovor s hráčem po nevydařeném zápase?

Je to především záležitost trenéra. Pokud je to starší a zkušený fotbalista, tak si ho trenér zavolá bokem a domluví mu tam. Jestli se ale jedná o mladého hráče, tak kritika bývá obyčejně v kabině přede všemi. Pokud nepomůže ani toto, tak musí přijít tvrdší postihy.

To znamená šáhnout hráčům na peníze?

Třeba. To je to, co každého hráče vždycky bolí nejvíc.

Máte za sebou spoustu let trénování v druhé lize a nedávné angažmá v prvoligovém Zlíně. Po odvolání trenéra Malury všichni čekali, že mužstvo logicky převezmete vy.

Já vidím tu svoji roli více tady. Neříkám, že kdyby opravdu hořelo, že bych mužstvo na určitý čas nepřevzal. Už když mužstvo vedl Malura a teď Kalvoda, oběma jsem říkal, ať ve mně nepřítele nehledají, že jsme všichni na stejné lodi. Jde mně o to, aby Slovácko postoupilo do první ligy, a to musí být náš společný záměr. Nehledě na to, že moje dnešní práce mě dokonale naplňuje.

Takže kdyby přišla nabídka na trénování z první ligy…

Velice bych to zvažoval.

Jaká je vlastně vaše pozice v klubu? Co je vaší náplní práce?

Tak (zhluboka se nadechne a napije se neslazeného zeleného čaje), v první řadě je to naše áčko. Řeším momentální situaci v mužstvu, dávám návrhy na přestupy a na hostování. Sleduji hráče v okolí. Není žádná výjimka, že vyjíždím na zápasy i na blízké Slovensko. Komunikuji s trenéry všech mužstev, včetně mládežnických. Náš klub je dneska tak provázaný od akademie až po první mužstvo, že pokud chci sledovat všechny mančafty, tak se prakticky nezastavím. Ale je to moje práce, která mě baví.

Před časem jsem četl o vaší rodině asi toto: Syn hraje, táta trénuje a maminka se nervuje! Zdá se, že vaše paní se tak nervovat už nemusí?

To se jen zdá (směje se upřímně). I dneska nás dokáže oba dva společně se synem dokonale zpražit po nevydařeném zápase. A nechybí na žádném utkání Slovácka. Fotbal prožívá pořád stejně a musím říct, že za tu dobu, co ho sleduje, mu i dokonale rozumí.

Stanislav Dufka