„Jezdíval jsem na ně," pokyvoval hlavou Dobeš, 32letý kanonýr Osvětiman, který o víkendu v zápase skupiny C zdemoloval čtyřmi trefami Ostrožskou Lhotu (8:1).

A teď proti nim hrajete jednu soutěž.

Je to zkušenost. Člověk se rád podívá na hráče, kteří za sebou mají angažmá ve vyšších soutěžích. Jde vidět, že i v jejich věku to v sobě stále mají. I. B třída není zase tak nízká soutěž, takže pořád ve svých týmech patří mezi klíčové hráče.

V Kyjově jste se potkal právě s Kowalíkem, co?

Ano, pamatuji si ho. Tehdy měl velkou formu. Ale tehdy jsem byl snad ještě v dorostu nebo béčku. Společně jsme si nezahráli. Ale pamatuji si Kopačku a další.

Byli vašimi vzory?

To zase úplně ne. Na takové věci nejsem.

Jak se proti nim hraje?

Špatně v tom, že jsou zkušení. Na balonu jsou silní a mají to i v hlavě. Umí nad tím i přemýšlet. Jde vidět, že hrávali ve vyšší soutěži. Akorát jde o to, aby měli k sobě hráče. Pokud jsou tam na to sami, mají to těžké.

Kdy se vám naposledy podařily dát čtyři góly?

Asi naposledy, kdy se nám podařilo vyhrát I. B třídu před dvěma nebo třemi lety. I hattrick jsem dával někdy před rokem. Moje norma na zápas jsou ale dva góly. Tohle je pro mě svátek. Tolik gólů zase nedávám, takže výjimečná bilance za poslední dobu.

Jak jste jich vlastně dosáhl?

Před prvním gólem jsem dostal krásný centr z levé strany. To bylo jednoduché. Další dva jsem dal spíš z dorážek, kdy brankář balon vyrazil přímo přede mě. Čtvrtý jsem dal po rohovém kopu, kde mně našel krásně Filip Trávníček, a mě stačilo nastavit hlavu. Slízl jsem smetanu.

Už vás spoluhráči zkasírovali?

Po zápase mi bylo řečeno, co mě to bude stát. Vyjde mě to na dva litry kořalky. A do toho nepočítám tento rozhovor. Ale naštěstí něco vypálené je, navíc i tchán jí má spoustu, takže třeba něco pustí i on. (Směje se.)

Skončili jste druzí o třináct bodů za prvním Stráním. Byli tak suverénní?

Neřekl bych. Nám se spíš nepodařily vzájemné zápasy. Šli jsme do nich zbytečně nervózní a dostali jsme rychlé góly a jen s nimi ztratili šest bodů. To bylo klíčové. Když jsme jezdili k soupeřům, říkali nám, že jsme hráli lepší fotbal než Strání. Takže těžko posoudit.

Nemrzí vás, že jste soutěž nedokázali zdramatizovat?

To víte, že mrzí. Než jsme ztratili těch šest bodů, dotahovali jsme je. I oni začali ztrácet a přiblížili jsme se jim na tři body. Ale i druhé místo je pěkné. Když jsme se bavili s vedením, je to brané jako úspěch. Žádné zklamání není. Jen nás mrzí, že se nám vážně zranil kapitán René Křemeček. Utrhl si achilovku a čeká ho operace. Bez něj to bude horší.

S 90 brankami jste se stali nejproduktivnějším týmem soutěže. Kde se ve vás taková ofenzivní síla vzala?

Je to tím, jaké máme hráče. Jsou tam mladí kluci doplnění o nás starší. Klape nám to hlavně doma, kde nám naše malé hřiště vyhovuje. Pro nás starší ideální.