„V Helsinkách chyběli Čech a Rosický, a tak volba trenéra Vrby padla zřejmě tak nějak přirozeně na mě. Přece jen jsem měl v tu chvíli z nominovaných hráčů nejvíc reprezentačních startů a byl tím pádem „služebně nejstarší" a možná nejzkušenější. Pochopitelně mě trenérova důvěra potěšila a je to pro mě obrovská čest. Ale zase z toho nedělám žádné závěry. S Čechínem i Rosou by to bylo a bude určitě jinak," uvědomuje si 29letý obránce Fenerbachce Istanbul.

Problesklo vám hlavou, že jste se vyrovnal svému otci a že jdete vlastně v jeho šlépějích?

Před utkáním máte v hlavě spoustu jiných věcí a starostí, ale přiznám se, že i tohle mi hlavou problesklo.

Cítil jste s kapitánskou páskou větší zodpovědnost za svůj výkon a také zodpovědnost za výkon celého mužstva?

Neřekl bych, že jsem cítil nějak výraznější zodpovědnost za sebe i za celý tým. Já se snažím přistupovat ke každému zápasu maximálně zodpovědně a svým výkonem přispět k výkonu celého týmu. Výsledek celého týmu a jeho výkon jsou pro mě vždy důležitější než nějaký můj osobní úspěch. To spíše před utkáním je čas každého povzbudit a nabudit celý tým. Ve středu to bylo o to důležitější, že v týmu byli hráči, kteří v reprezentaci debutovali nebo měli odehráno minimum. Nijak zvlášť jsem ale neměnil svůj předzápasový rituál při hecování týmu. Tak bych to dělal, i kdybych tu kapitánskou pásku neměl.

Jaká je vůbec sazba do hráčské pokladny reprezentace za kapitánskou pásku?

No? Dobrá otázka. Zatím nikdo nic neříkal ani to nevzpomněl. Je ticho po pěšině a já se o to hlásit nebudu. (Smích.)

Po první inkasované brance jste vztekle udeřil do země. Co vás tak naštvalo?

No že jsem míč špičkou tečoval. Chtěl jsem jej zblokovat a on naopak po té teči přeletěl Vaclíka v bráně. Jinak by jej chytl bez potíží do náruče. Ve druhé půli jsem ale špičkou zase tečoval střelu na roh, tak to bylo tak nějak fifty fifty.

Na další přípravný duel reprezentace vás Pavel Vrba už nepovolal, takže vám začíná dovolená. Už víte, jak ji strávíte?

Od trenéra to byl velmi rozumný krok, že teď povolal hráče ze zahraničí, kterým skončila sezona, a za dva týdny dá větší prostor klukům z ligy. Přece jen se dva týdny udržovat v tréninku a zkracovat si tak čas na regeneraci po sezoně není úplně optimální. Takhle mně skutečně začíná dovolená. A jak ji strávím? Přesně ji neplánuji, takže uvidím, co se objeví. Teď si zajedu do Monaka podívat se na formuli 1 a za týden mám v plánu zúčastnit se Slovácké benefice, která má být letos v Bánově. Pak mám v plánu pochopitelně i svoji fotbalovou školu, která je začátkem prázdnin v Hluku. Už jde o třetí ročník a vloni jsem tam být nemohl, protože jsem zajišťoval věci spojené s přestupem do Turecka. Letos se na kluky a také holky těším. No a v plánu mám také golf a moře v Antalyi.

Vzpomněl jste Slováckou benefici, která je už v sobotu 31. května. Budete letos i na trávníku?

Letos by to mělo vyjít. Loni byl hokej a také jsem byl mimo republiku a rok předtím jsme se chystali na EURO, takže jsem hrát nemohl. Letos se ale těším a myslím, že přivezu i některé kluky z nároďáku.

Ondra Pavelec se nechal slyšet, že si rezervuje místo levého obránce. To je ale váš post.

Já mu ho klidně rád přenechám, aspoň pozná, že se na kraji hřiště musí jezdit po lajně nahoru dolů. A já si jej budu z levého stopera jen řídit. (Smích.) Důležitější ale je, že se zase po čase potkáme, budeme si moci povykládat s kluky, se kterými se přes rok nemám možnost vidět, pobavit při tom diváky a ještě k tomu vybrat něco pro lidi, kteří pomoc potřebují.

V zimě se hodně mluvilo o vaší nespokojenosti z toho, že ve Fenerbachce málo hrajete. Přemýšlíte pořád o změně dresu?

Nepřemýšlím. Na jaře jsem přece jen něco odehrál a co jsem zažil v Istanbulu po získání titulu, předčilo mé očekávání. Skutečně je málo klubů na světě, kde můžete zažít takové věci. Milion fanoušků na oslavách v ulicích a celou tu atmosféru kolem, to je prostě něco, co jsem si nikdy nedokázal představit. Navíc prezident dal před nás další výzvu a tou je dvacátý titul a předstižení rivala z Galatasaraye. Když k tomu ještě přidám, že Fenerbachce se pokusí požádat o prominutí zbytku trestu od UEFA, a mohl by tak znovu hrát Ligu mistrů, tak skutečně nemám důvod měnit dres. Naopak se budu snažit prosadit, abych hrál zápasů ještě víc. Šestého července se tak budu hlásit v Istanbulu.

ALEŠ MAZÚREK