Osobnost Deníku
Přečíst článek >

To je výčet jeho letošních mistrovských zápasů. Víc jich určitě nepřidá. Po vyřešených problémech se zlomenou kůstkou v kotníku je aktuálně sedm týdnů po operaci kolena.

„Minulý týden jsem odložil berle. V prosinci chci začít běhat a v lednu naskočit do zimní přípravy,“ dívá se s nadějí Tomáš Rada k druhé půlce sezony.

Téměř celý rok nehrajete. Můžete připomenout vaše zdravotní problémy?
Při jednom z tréninků mi Marek Havlík spadl na nohu a nějaká kůstka v kotníku to nevydržela. Léčil jsem to celé jaro. Naskočil jsem do letní přípravy, po zápase v Itálii proti AS Řím mi začalo otékat koleno. Dvakrát z něho tahali vodu, šel jsem znovu trénovat, znovu to oteklo. Rozhodl jsem se, že to radikálně vyřeším a půjdu na operaci.

Kdy vám koleno operovali?
Momentálně mám nějakých šest sedm týdnů po operaci. Dělali mi to v Praze, chrupavku a vnitřní meniskus. Nebylo to nic příjemného, doufám, že už bude všechno v pořádku. Minulý týden jsem odhodil berle, teď jsem začal lehce cvičit a posilovat.

Takže se celá rodina stěhovala do Prahy?
Ne ne. Manželka s dcerkou jsou v Uherském Hradišti, malá tam chodí do školy. Já pendluji mezi Prahou a Hradištěm. Co se týká doktorů a fyzioterapeutů, tak veškerou péči mám právě v Praze.

Od jara laborujete už s druhým zraněním. Nenudíte se?
Když nemůžete kvůli zranění nic dělat, tak je vám dlouhá chvíle, ale momentálně už je to lepší. Už můžu s kolenem normálně fungovat. Dcerka hraje tenis, když to jde, tak jsem s ní na tréninku. V Praze mám masáže, posilovnu, cvičím, jezdím na kole. Od rána do večera je pořád co dělat.

Jaký je váš ideální scénář? Kdy byste se chtěl připojit k mužstvu?
Ideální scénář je zapojit se do zimní přípravy. Tento měsíc chci koleno postupně zatěžovat, v prosinci bych chtěl začít běhat a od ledna naskočit do zimní přípravy.

Zatím to vypadá, že vás čeká na jaře boj o záchranu. Slovácko má po třinácti kolech devět bodů. Co říkáte na to postavení?
Všichni víme, že je to špatné, nikdo nečekal tak málo bodů. Do konce podzimu jsou tři zápasy, věřím v dobrý závěr. Chodím do kabiny, to odhodlání mezi kluky je. Bohužel, ty výsledky se nedostavují. Ono to zní blbě, ale po vyrovnané hře jsme dostali v Teplicích tři úplně zbytečné góly. U všech byly naše chyby a naše šance jsme nedali. Koncovka nám prostě hapruje, pak na to doplácíme ztrátou bodů. Zápasy jako Karviná, Olomouc nebo utkání v Jihlavě, to se prostě mělo zvládnout.

Říkáte, že cítíte od kluků odhodlání. Nemáte tedy obavy, že Slovácko sestoupí?
Do konce ligy je ještě spousta zápasů. Jasně, to naše postavení je nepříjemné. Kolikrát to leze i do hlavy, ale pořád je před námi celé jaro. Týmy kolem nás jsou na tom podobně, když se dvakrát vyhraje, tak zase poskočíte výš. Pořád je to hodně otevřené, navíc máme pořád bod k dobru.

Aktuálně čeká Slovácko dvakrát Viktorka Plzeň. Dnes v poháru a za týden v lize. Jaké čekáte zápasy?
Čekám úplně dva rozdílné zápasy. Viktorka má několik reprezentantů na srazu, v poháru určitě dostanou příležitost náhradníci. Je to také o tom ukázat se v Plzni a nejet tam se strachem. Pokud zalezeme od první minuty dozadu, tak je to začátek konce. Pro naše mladé hráče to bude příležitost se předvést.

Může podle vás Slovácko při současné formě plzeňské Viktorky myslet na úspěch?
Čekají nás těžké zápasy, to je pravda, ale bodovat se dá s každým. Třeba Plzeň má úctyhodnou sérii, ale žádný strom neroste až do nebe. Ta série může klidně skončit na Slovácku.

V Plzni jste hrával, zůstal tam ještě někdo z vašich spoluhráčů a vedení?
Jasně, vedení je tam kompletní a pár starších kluků tam pořád ještě hraje. Petržela, Limburský nebo třeba Dan Kolář.

V klubu máte smlouvu do léta 2018. Už přemýšlíte, co bude dál?
To vůbec, tady se není o čem bavit. Skoro rok jsem nehrál, potřebuji se dostat do stavu, abych byl použitelný na jaře a dostal se do nějaké herní pohody. V první řadě chci pomoci mančaftu. Pak se můžeme o něčem bavit.