Vzpomínáte na první přípravu ve Slovácku?

Jasně, nestihl jsem sice kondiční část, ale na soustředění v Turecku už jsem byl. Všechno bylo pod vedením trenéra Mazury, z tehdejší sestavy už tu zůstal jenom Kordič (vedoucí mužstva Michal Kordula), masér Radek Smolčák a Martin Kuncl. Tehdy byl ředitel klubu Soukup, trenér Mazura mě vedl půl roku.

Zažil jste v zimní přípravě tři trenéry. Můžete srovnávat?

Všechno se posouvá neuvěřitelným způsobem dopředu. Všechny věci jsou daleko víc propracovanější. Řekl bych, že každým rokem se všechno víc zkvalitňuje, každý trenér to má podle svých představ.

Poprvé máte v zimní přípravě kondičního trenéra. Je fyzická část kvalitnější?

Je vidět, že kondiční části hodně rozumí. Dokáže nám při cvičení poradit a opravit nás. Myslím, že nám po stránce fyzické může dát hodně. Přesně ví, co máme dělat a příprava je i zajímavější.

Pod trenérem Soukupem jste často využívali běžky. Neschází vám?

Určitě ne. Na běžkách jsem vždycky trpěl, to není nic pro mě. Sice nejsem na žádné velké běhání, ale na druhou stranu vím, že v zimě je to nutnost. Takto mně to vyhovuje, i bez běžek. Leden neřadím mezi moje oblíbené měsíce, ale je potřeba.

Přípravné zápasy hrajete jako každoročně hlavně proti slovenským týmům. Sám pocházíte ze Slovenska, mančafty už musíte dokonale znát. Je to výhoda?

Je pravda, že většinu kluků znám, ale je tam také velká obměna, přichází mladí hráči. Nějakou velkou výhodu v tom nevidím.

Máte čas se během soustředění v Uherském Brodě podívat do města?

Během dne je toho tolik, že alespoň já jsem rád, že večer padnu do postele. Nějaké osobní volno tady je, sice jsme se trenéra neptali, ale myslím, že ta možnost tady je.