Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Přímo v Turecku oslaví zítra své 34. narozeniny kapitán Soukupovy družiny Michal Kordula. „Už se tady zjišťuje, kdy to přesně mám. Vloni jsem skončil v bazénu, už teď se bojím, protože voda je tam ledová jak prase. U nás starších to smrdí infarktem,“ obává se defenzivní záložník Slovácka.

Oslava vašich narozenin proběhne v Turecku, nebo až po příletu?

Na hotelu je all inclusive, takže mě případná oslava vyjde levněji. Klukům ale něco dám až doma, aby neměli řeči, že jsem ušetřil.

Absolvoval jste spoustu podobných soustředění. Liší se v něčem to letošní?

Ani ne. Vždycky je to podobné, včetně denního programu, takže mě tady nic nepřekvapuje.

Co váš spolubydlící? Nechrápe?

Jsem na pokoji s Víťou Valentou. Nechrápe, on je totiž pořád v koupelně. Hodně o sebe pečuje a ještě tam chodí s učením, protože si dodělává maturitu. Asi ho na pokoji ruší muzika, kterou si pouštím. Občas si také zazpívám, ale někdy je zase ticho, to se učí v rožku na přistýlce.

Proč spí jenom na přistýlce?

Na pokoji je velká manželská postel, kterou jsem zabavil já, protože jsem starší. Víťa musel do rohu na přistýlku, sice trošku kafral, ale s tím se nedá nic dělat.

Martin Kuncl si prý přivezl velký reproduktor?

Je to pravda. Když jsme přiletěli, tak si všichni mysleli, že tady chce pořádat diskotéky.

Proč vozí na soustředění reproduktor?

Před odletem nechal na chviličku tašku v šatně a nějaký dobrák mu do ní tu bednu přibalil. Nakonec ji přivezl až do Turecka a nic nepoznal. Čuměl až na pokoji, co to má v báglu.

Zjistilo se, kdo mu tu bednu strčil do kabely?

Po pachatelích se zatím pátrá. Měl štěstí, že nemusel platit clo.

Bydlíte ve stejném hotelu jako vloni, kousek od moře. Už se našli odvážlivci, kteří se byli vykoupat?

V pondělí se Truska s Došanem ( (Trousil s Doškem) a Viťou Valentou byli proběhnout po pláži. Já s Martinem Kunclem a Láďou Volešákem jsme do moře vlezli po pás, ale bylo pěkně ledové. Nějaký trénink na pláži nás ještě čeká, moře určitě zkusí víc kluků.

Zatím jste nastoupil ve dvou zápasech. V pondělí jste hráli bez branek proti ukrajinskému klubu Kryvyj Rih a ve středu jste porazili třetí mužstvo srbské ligy Vojvodinu Novi Sad 4:2. Takže zatím spokojenost?

První zápas byl vyrovnaný, hrál jsem do 60. minuty. Proti Srbům jsme sice dali čtyři branky, ale na druhou stranu jsme dvakrát zbytečně inkasovali, takže spokojenost je jenom částečná.

Jak jste se cítil vy osobně? Jak se vám hrálo?

To je těžké. Necítil jsem se špatně, ale na hodnocení je trenér. Stejně se obyčejně po prvním mistráku na nějakou přípravu zapomene.

Právě první ligový zápas už se hodně rychle blíží, je mezi hráči cítit rivalita v boji o základní sestavu?

Nijak výrazně větší rivalita cítit nejde, každý o místo v sestavě bojuje celou přípravu a hlavně na hřišti. Máme skvělou partu a žádná řevnivost, antipatie nebo hádky tady nejsou.

Začátkem prosince přibyla vašemu pětiletému synovi Šimonovi sestřička Rozárka. Jak moc vám schází rodina?

Rodina je momentálně v Jablonci, kde má manželka rodiče. V neděli jedu pro ně, už se nemůžu dočkat. Doma je doma, těším se i na kamarády a známé. Nejraději bych do Hradiště přivezl i turecké počasí.

Stanislav Dufka