Vysoký fotbalista načal soupeře dvěma góly v úvodní půlhodině a výraznou měrou přispěl k výhře domácího týmu 5:2.

Přitom před dvěma měsíci uběhl sotva dvacet metrů. „Stoprocentní to pořád není, ale už se to dá,“ usmívá se hlavní postava zápasu 9. kola okresního přeboru Uherskohradišťska.

Černoch tři čtvrtě roku laboroval s kolenem. „Najednou mě začalo bolet. Doteď pořádně nevím, co tomu bylo. Jestli jsem do něj chytil zánět nebo jsem měl poškozený hlavní vaz či byla opotřebovaná chrupavka,“ krčí rameny.

Lékaři si nevěděli rady, nakonec amatérskému fotbalistovi naordinovali klid. „Dostal jsem nějaké injekce, už je to lepší,“ cítí.

Běhat ale dlouho nemohl.

„Doktoři mi doporučili jízdu na kole a plavání. Koleno jsem otestoval týden na horách, kde jsem si byl lyžovat,“ uvedl.

O konci kariéry ale ani přes zdravotní trable nikdy neuvažoval. „Dokud zdraví vydrží a jenom trochu to půjde, chtěl bych ještě pár let hrát,“ říká.

Polešovickému mužstvu má i v pětatřiceti letech pořád co dá. Vždyť po nedělním zápase ho veřejně chválil také kouč Radek Svoboda.

„Je to náš klíčový hráč,“ tvrdí.

Černoch dovedl tým k teprve druhému vítězství v sezoně.

„Už několikrát předtím jsme ukázali, že můžeme hrát s kýmkoliv. Soutěž je totiž velmi vyrovnaná. Proti Březové nám pomohl první gól. Kluci se zvedli, nikdo necouval, naopak všichni chtěli hrát,“ všímal si ostřílený forvard, který z týmu cítil odhodlání už v týdnu před víkendovým duelem.

„Kluci byli nažhavení. Všichni jsme věřili, že už to přijde, že se to musí zlomit,“ pronesl.

Polešovice od začátku makaly, šancí měly snad na tři zápasy.

„Kdybychom proměnili alespoň polovinu z nich, klidně jsme mohli dát deset gólů,“ říká Černoch.

„Kluci zjistili, že když se běhá a hraje do těla, tak to sice trošku víc bol, ale přináší to výsledky,“ pokračuje.

„Někteří sice byli ve druhé půli hodně utahaní, ale těžký zápas jsme zvládli,“ dodává.

Polešovice se díky výhře posunuly v tabulce okresního přeboru před Kněžpole a Bílovice na desáté místo. Situace tak nyní vypadá mnohem lépe než před dvěma týdny.

„Nechceme hrát pouze o záchranu. Věřím tomu, že poslední zápas pro nás byl takový odrazový můstek,“ pravil Černoch.

V kariéře zažil už hodně sezoně. Jako mladík prošel Synotem, kde si zahrál dorosteneckou ligu. Mezi dospělým oblékal dres Veselí nad Moravou nebo Osvětiman.

„Jsem Bálešák. Ve Starém Městě jsem dostal základy fotbalu, kde jsem zažil krásné roky i velké zklamání, když jsme třeba v Brně dostali devět branek,“ vzpomíná na začátky Černoch.

Jako naděje Synotu se dostal na různé turnaje i do zahraničí, po sloučení se sousedním Uherským Hradištěm ale v klubu skončil a šel právě do Polešovic. Z obrany se později posunul více dopředu. Protože měl rád míč, kromě útoku hrával i ve středu zálohy. Teď už ale raději zůstává na hrotu.

„Roky přibývají, už bych to neuběhal,“ dodává s úsměvem.