Zatím se mu to nepodařilo. Měl nabídky z Uherského Hradiště a Karviné, vybral si Slovácko.
„Známe ho, je to rychlonohý krajní záložník. Jeho silnější noha je pravá,“ hodnotil novou posilu tehdejší kouč a současný sportovní ředitel klubu Stanislav Levý.
Jenže nakonec si šikovný záložník, trošku překvapivě, místo v ligovém kádru na podzim nevybojoval. Zamířil na hostování do druholigových Vítkovic. Před začátkem zimní přípravy si trenér Michal Kordula letní posilu stáhl zpět do mužstva.
„Počítáme s ním. Chceme vidět jeho herní progres i v tréninkovém procesu, poletí i na soustředění do Turecka,“ hlásí kouč čtrnáctého týmu tabulky.
V létě jste přišel s ambicí hrát ve Slovácku ligu. Klub vás poslal na hostování do druholigových Vítkovic. Nebylo to pro vás zklamání?
Tak zklamání… tak bych to rozhodně nenazýval. Přišel jsem do Slovácka z třetí ligy, nečekal jsem, že okamžitě naskočím do základní sestavy, to určitě ne. Šel jsem do klubu s tím, že v prvních měsících budu občas doskakovat a poperu se o základ.
Na hostování jste odešel až v průběhu rozehraného podzimu. Bylo to pro vás složitější?
Přišel jsem tam, tuším, ve třetím kole, první zápas jsem odehrál ve Varnsdorfu. Ze začátku podzimu se Slovácku poměrně dařilo, bylo těžké se prosadit. Dostal jsem šanci jít do Vítkovic a pravidelně hrát, přivítal jsem to. Pořád to bylo od třetiligového Uničova krok nahoru. Bral jsem to tak, že jsem se ještě o jednu soutěž posunul. Zklamání to pro mě určitě nebylo. Chtěl jsem odehrát na podzim co nejvíc zápasů a pomoci mužstvu.
Jak jste byl spokojený s podzimem ve Vítkovicích?
Z osobního hlediska bych řekl, že to byl celkem úspěšný podzim. Odehrál jsem všechno, co se dalo, dal jsem i nějaký gól (vstřelil tři branky, pozn. aut.). Z týmového hlediska už to tak úspěšné nebylo, mohli jsme uhrát víc bodů. Skončili jsme podzim na čtrnáctém místě, to se nedá hodnotit úspěšně.
Hrával jste na svém postu?
Ano, nastupoval jsem na kraji zálohy. Někdy napravo, někdy vlevo, tam jsem hrál častěji.
Jste rodák z Olomouce. Do Uherského Hradiště jste dojížděl s Olomoučáky Jakubem Petrem a Janem Navrátilem. Dojížděl jste i do Vítkovic?
Do Hradiště i do Ostravy je to z Olomouce zhruba stejně daleko, to nebyla žádná komplikace. Byla tam možnost bydlet na klubovém bytě, občas jsem tam přespal.
Jak moc jste stíhal sledovat podzimní zápasy Slovácka?
Co jsem mohl, to jsem sledoval. Viděl jsem, že ta hra nebyla špatná, jen nepřicházely výsledky.
Budete na jaře definitivně ve Slovácku, nebo se můžete vrátit do Vítkovic?
Možnost vrátit se tam je. Na jaře už za žádný jiný tým hrát nemůžu, za Slovácko jsem hrál pohár a nastoupil jsem i několik zápasů za juniorku. Bude záležet, co předvedu v zimní přípravě. Je jasné, že bych rád zůstal v kádru.
V soutěžním zápase jste nastoupil za Slovácko v poháru. Co říká postupu přes plzeňskou Viktorku až do čtvrtfinále?
Je to paráda, ten zápas jsem viděl. Byla to jedna z věcí, která se na podzim hodně podařila. Nečekal jsem, že kluci Plzeň, která je v lize suverénní, vyřadí. Ale to nečekal asi nikdo.
Je před vámi nejméně oblíbená část přípravy. Jak snášíte zimní dril?
Není to nic příjemného, ale trenér Kordula chce hrát hodně s balonem, tak se víc pracuje s míčem. Nabírání fyzické kondice se nemůžete úplně vyhnout, ale není to tak, že celý týden běháte bez balonu. Přes svátky jsme měli individuální tréninkový plán, něco máme naběháno.
Někteří trenéři prosazují k nabírání fyzické kondice i běžky. Jste příznivcem takové přípravy?
Osobně mám běžky rád, nemám s tím problém. Dokonce si ve volném čase občas zajedu do Jeseníků na Paprsek zaběžkovat, z Olomouce to není daleko.
Kvůli profesionální smlouvě ve Slovácku jste prý musel odložit studium. Jak jste na tom aktuálně?
Moc času na učení v profesionálním fotbale není. Studuji dvojobor tělesnou výchovu a anglickou filologii. Musel jsem si studium o rok prodloužit. Na jaře mě čekají už jenom státnice a napsat bakalářku. Doufám, že do konce června to zvládnu.
