„V posledních týdnech byly daleko důležitější věci jako zápas na Slovácku. Zachránil se klub, což je prvořadé. Slavie vyhrála nad Budějovicemi, tím pádem se zachránila liga, to je taky velmi důležité. Pokud bychom si záchranu uhráli na hřišti, tak ten pocit by byl lepší. Věřím, že se Baník odrazil ode dna. Momentálně je mi líto našich fanoušků. Všech, kteří nás přijeli podpořit a jezdí s námi po celé republice. Patří jim za to díky a obrovský kus záchrany patří i našim fanouškům. Takhle se do budoucna hrát nedá – pořád bojovat o záchranu. Hodně věcí se musí obrovsky změnit, vím, že to nebude jednoduché. Majitelé i trenér budou mít hodně práce. Bude to dlouhodobější proces, ale věřím, že se povede vrátit Baník, " líčil svoje pocity po zápase ostravský útočník.

V samotném zápase nedostal Milan Baroš ani centimetr slováckého trávníku zadarmo. Hlavní strážce ostravského klenotu byl Tomáš Košút, který hned v úvodu viděl za faul na bývalého reprezentanta žlutou kartu. Samotný Baroš si na tvrdost defenzivy domácích nestěžoval.

„Tvrdé utkání…to je fotbal, někdy je tvrdší, někdy ne. Myslím, že tvrdé to musí být, horší je když soupeř hraje zákeřně. Obrana Slovácka zákeřně nehrála," sympaticky přiznal.

Slovácko udeřilo už po čtyřech minutách hry. Z rohu se parádně trefil Libor Došek. „Připravovali jsme se na standartky domácích, věděli jsme, že mají ve vzduchu silné hráče a dostaneme z toho branku. Ze začátku druhé půlky jsme měli víc ze hry, častěji jsme drželi balón, bohužel soupeř dal druhý gól a zápas byl rozhodnutý," dobře věděl Baroš, který viděl největší slabinu svého mužstva v proměňování šan­cí.

„Co tomu chybělo z naší strany? Dostali jsme se do několika příležitostí, ale bohužel jsme nedali gól." Zhruba dvacet minut před koncem mohl ostravský útočník ještě děj zápasu zdramatizovat. Na hranici velkého vápna dostal ideální přihrávku, ale mířil jenom do náruče Melichárka.

„Chtěl jsem balón utáhnout na přední tyč, ale stoper to tečoval. Trošku smoly, ale nedá se nic dělat," vysvětloval.

6 048 diváků – největší návštěva jarní části sezony v Uherském Hradišti byla zvědavá na Milana Baroše, ale většina tleskala jinému hrdinovi zápasu – Liboru Doškovi. Vstřelil obě branky domácích, první gól dal už po čtyřech minutách hry.

„Krásné přihrávky, trefil jsem to přesně jak jsem si představoval. Druhá branka byla jednoduchá. Truska ( Trousil), mi to bezvadně přihrával, takže spokojenost," popisoval svoje trefy nejlepší útočník domácích, kterého kouč Habanec zhruba po hodně hry vystřídal.

„Něco na mě lezl. V noci jsem toho moc nenaspal a ten pohyb nebyl takový, jaký jsem si představoval. Je to trochu paradox, že i když jsem se necítil moc dobře, tak jsem dal dvě branky," vysvětloval dvoumetrový forvard, který tušil výhru už po své první brance.

„Věřil jsem, že vyhrajeme a rozloučíme se s ligou na domácím hřišti, tak jak jsem si představovali."

Slovácký vzduch Liboru Doškovi sedí. V letošním ročníku Gambrinus ligy vyrovnal svůj střelecký rekord. Naposled dal dvanáct branek v dresu pražské Sparty v ročníku 2006/ 2007.

Ke kýžené stovce ligových branek a vstupu do klubu kanonýrů mu tak schází pouhé tři zásahy.

„Doufám, že na podzim, už je to blízko a byl bych alibista, kdybych říkal, že to nechci dotáhnout do té stovky."