V západoafrické Ghaně měl za úkol během šesti prosincových dnů vytipovat kvalitní hráče, kteří by mohli být pro Slovácko zajímaví a dostupní. „Jsou tam moc šikovní fotbalisté, jejich odhodlání dostat se do Evropy je obrovské," ohlížel se za svojí neobvyklou zkušeností Michal Kordula.
Vaše mise do Afriky byla dlouho dopředu plánovaná?
První se řešila moje cesta do Kostariky, ale nakonec tam odletěl ředitel klubu Vladimír Krejčí. Počítal jsem s tím, že někam poletím, ale jisté to bylo zhruba čtrnáct dnů až tři týdny před tím. Cesta byla naplánována okamžitě po skončení podzimní sezony.
Byla to vaše první skautská zkušenost?
Ano první.
Letěl jste do Ghany sám, nebo s vámi byla nějaká skupina agentů?
To bych nerad komentoval. Můžu jen říct, že to byla manažerská skupina, nebo její část, se kterou Slovácko dlouhodobě spolupracuje. Oni tam byli se svými záměry, já jsem tam byl pracovně pro klub. Podívat se na hráče, kteří by pro nás byli eventuálně zajímavý.
Jak na vás Ghana působila?
Nikoho asi nepřekvapí, že je tam absolutně odlišná kultura a život. Na jedné straně hrozná chudoba, na druhé obrovské bohatství. Někteří hráči, o které jsme se zajímali, žijí v hrozné chudobě.
Co hřiště, zázemí a tréninkové plochy?
Pokud to mám srovnávat třeba se Slováckem, tak to vůbec nejde. Nedovedu si ani vzdáleně představit, že bychom trénovali na podobných plochách, jako byly tam. Všechny zápasy se odehrávaly na umělé trávě, v Ghaně to byla ta nejmodernější, u nás bylo něco podobného v devadesátých letech, třeba na brněnské Zbrojovce. Opravdu to byly šílené povrchy.
A co se týká šikovnosti afrických fotbalistů?
To byla jiná věc. Jsou moc šikovní, určitě by se dalo vybrat.
Zaujal vás nějaký hráč natolik, že by se mohl v Uherském Hradišti objevit během zimní přípravy?
Rozhodně zaujal.
Takže je možné, že Slovácko bude mít novou posilu z Afriky?
To nechci moc komentovat, další jednání jsou na vedení klubu. Věřím tomu, že udělají maximum, aby kvalitní hráče přivedli. Pro africké hráče je obrovská šance dostat se z těch chudých poměrů, ve kterých žijí a pomoci sobě i celé rodině. To jejich odhodlání prosadit se v Evropě je obrovské.
Jak vůbec probíhal celý váš africký týden? Kolik jste viděl zápasů?
Byly tam pro nás uspořádány zápasy mezi jednotlivými ligovými mužstvy Ghany. K tomu jsem měl možnost vidět národní tým do 20 let a zápasy mládežnických akademií různých klubů. Každý den jsem viděl dva až tři zápasy.
V minulosti se v Uherském Hradišti zkoušeli spíš fotbalisté z Balkánu, který je dostupnější. Nebyla v plánu cesta i tam?
O tom nic nevím. Mně bylo řečeno, že letím do Ghany a měl jsem za úkol vybrat šikovné fotbalisty. Plánování cest není moje starost.
