Muž, který odehrál posledních osm kol a se skloněnou hlavou opouštěl hřiště pouze po zápase s Jabloncem se jmenuje Radek Mezlík.

V úvodu nepodařeného podzimu pouze zahříval lavičku náhradníků, od čtvrtého kola na pražské Dukle už však na svoje místo ve stoperské dvojici nikoho nepustil. Třicetiletý zadák nastupuje pravidelně od odchodu trenéra Soukupa. „Uvědomuji si to. Každého půlroku jsem na několik zápasů vypadl se sestavy, ale momentálně jsem rád, že se mi daří. Věřím, že na svoje místo hned tak někomu nepustím," hlásí „Mezla" odhodlaně.

Svoji formu potvrdil i v uplynulém kole proti Českým Budějovicím. Ofenzivním hráčům Dynama Táborskému s Řezníčkem nedal ani centimetr prostoru. Nutno ovšem přiznat, že útok domácích byl tentokrát hodně bezradný a na hřišti kralovalo jenom jedno mužstvo.

„Za dva a půl roku, co jsem ve Slovácku, jsme soupeře nepřehrávali tak výrazným rozdílem. Kdyby se nám v prvním poločase podařilo vstřelit branku, tak věřím, že bychom vyhráli minimálně třígólovým rozdílem a nebylo co řešit. Z toho zápasu jsme zkrátka měli mít tři body," posteskl si obránce Slovácka.

Českobudějovické Dynamo vedl ještě nedávno kouč modrobílých Miroslav Soukup, ale žádné velké vítání s hráči Slovácka Radek Mezlík na jihu Čech nezaregistroval. „Jenom jsme se před a po zápase pozdravili. Jestli s ním komunikovali ostatní, to nevím. Nebyl čas se vybavovat, každý si šel po svém."

Po Budějovicích čeká zítra na Slovácko další soupeř z dolních pater tabulky fotbalisté Hradce Králové. Po Teplicích mají Votroci na hřištích soupeřů nejhorší bilanci. Jediný bod a jediný vstřelený gól za remízu na hřišti olomoucké Sigmy. Ani tato statistika ovšem podle Radka Mezlíka nestaví Slovácko do role jednoznačného favorita zápasu.

„To jsou zavádějící čísla, hodnotil bych to jinak. Sparta, Slavia nebo třeba Plzeň, všichni čekají, že jsou to těžcí soupeři, ale když se zápas chytne za správný konec, tak je z toho pěkný fotbal. To jsou mužstva, která útočí. A pokud my podržíme balon, dostaneme se do hry a na hřišti je daleko víc volného prostoru. Mančafty jako Hradec přijedou s větší defenzivou, a pak je daleko složitější dostat se k jejich brance."

Na jaře na domácím hřišti Slovácko s Hradcem zkolabovalo a prohrálo třígólovým rozdílem. Radek Mezlík po nešťastném zápase dokonce vypadl ze sestavy. Několik měsíců starý duel už však prý hodil dávno za hlavu.

„Byl to nešťastný zápas, na takový je nejlépe rychle zapomenout. Už si ho ani moc nevybavuji. Je pravda, že jsem pak přestal hrát a naskakoval nepravidelně. Teď si myslím, že jsme v jiné pozici. Daří se nám výsledkově i herně. Hrajeme doma a chceme potvrdit bod z venku. Nepřemýšlíme nad tím, co bylo minulou sezonu," říká zkušený fotbalista, který současné umístění v horní polovině tabulky ani v nejmenším nepřeceňuje. „Určitě to není tak, že bychom lítali v oblacích. Osobně se držím pravidla, že se nemá nic přeceňovat ani nedoceňovat. Člověk má držet nějaký střed a být raději při zemi. Nemůžeme být z dílčích úspěchů moc nahoře, pak z toho obyčejně bývá velký pád. Momentálně jsem na dobré vlně, ale je potřeba být ostražitý."

V létě podepsal odchovanec fotbalu v Rudíkově na Třebíčsku v Uherském Hradišti novou dvouletou smlouvu. Přitom nechybělo mnoho a domů na Vysočinu by to měl defenzivní fotbalista zase o pár desítek kilometrů dál. „Angažmá mně nabídla slovenská Senica. Nechtěl jsem ze Slovácka utíkat, ale ta nabídka potěšila. Přišla ovšem v době, kdy jsem měl prodlouženou smlouvu, takže nebylo o čem rozhodovat. Pokud bych byl volný hráč, nebo neměl podepsanou smlouvu, asi by došlo k vážnějšímu jednání," vrací se o pár měsíců zpět Radek Mezlík.

Autor: Stanislav Dufka