Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Když už byl neprůstřelný gólman Rada překonán, pomohla tyčka, jako v případě hlavičky 22letého záložníka.

Matěji, na gólové příležitosti jste si rozhodně nemohli stěžovat…

Co na to říct? Hráli jsme doma, na Duklu jsme si věřili, i když jsme věděli, že mají kvalitní mužstvo a moc branek nedostávají. Zápas jsme měli rozhodnout už v prvním poločase, první tutovku měl Keba (Milan Kerbr), druhou já. Tlačil jsem balon na zadní tyč, už jsem ho viděl v bráně, ale na poslední chvíli se odrazil od tyčky. Na dorážku už jsem bohužel nedosáhl.

Byla by podle vás remíza spravedlivější?

Minimálně jeden gól jsme si zasloužili. Ve druhé půlce jsem měl další šanci a branku mohl dát i Libor Došek. Měli jsme chuť, po hřišti jsme jezdili, ale prostě to nešlo. Pokud bychom dali první gól, tak by zápas vypadal určitě jinak. Věřím, že by si Dukla neodvezla ani bod.

Obě vaše příležitosti se daly označit za tutovky. Souhlasíte?

Byly to stoprocentní šance, to se prostě musí dávat. Nepovedlo se to, mrzí mě to a ztracené body beru na sebe.

Těsně po brance Dukly jste spadl ve vápně, diváci a někteří hráči se dožadovali penalty. Co přesně se stalo?

Míč šel po centru na zadní tyč. Myslím, že mě tam bránil Mareš, vůbec se nedíval na baln, byl zády k bráně. Chtěl jsem vyskočit, ale cítil jsem stažení za dres. Ještě se na to podívám na videu, ale rozhodčí musí sám nejlíp vědět, jestli to byl zákrok na penaltu.

Duklu několikrát podržel i brankář Rada. Vyšel mu zápas mimořádně?

Nevím. Určitě je podržel, ale na některé balony moc dobře nereagoval. My musíme hledat chyby u sebe, ne abychom se dívali na kvality gólmana hostů.

Místo klidného středu tabulky jste se namočili do boje o záchranu.

Ztráta s Duklou je hodně trpká, ale v příštím kole to musí odnést Znojmo. Ať se děje, co se děje. Věřím, že budeme bodovat a v tabulce se zase posuneme nahoru.