V klubu s ním už nadále nepočítají. „Byla to dlouhá etapa mého fotbalového života, mám smíšené pocity. Ale zášť necítím," přiznal muž, který odehrál v lize 182 zápasů.

Kdy jste se dozvěděl, že vám klub neprodlouží smlouvu?

Už přesně ani nevím, je to delší dobu, řekněme dva nebo tři měsíce. Řeknu to takto. Nejsem hloupý, abych si neuměl dát dohromady, že jedna a jedna jsou dvě. Nejdříve mně to bylo naznačeno a pak řečeno oficiálně od trenéra, že situace je taková a taková. Přijal jsem to jako fakt.

Bylo to už před začátkem jarní sezony?

Jasně, po zimní přípravě. Měl jsem v té době jiné starosti, protože se nám narodila dcerka, takže jsem to ani nijak zvlášť neřešil. Pak jsme si sedli, vytáhli karty a řekli jsme si, jak to je.

Myslíte, že vám nebyla prodloužena smlouva na popud trenéra, nebo se tak rozhodlo vedení klubu?

To nevím, do těchto věcí vůbec nevidím ani po tom nijak nepátrám. Vzal jsem to jako hotovou věc, bylo mi to oznámeno a tím to pro mě končí. Necítím žádnou zášť nebo něco podobného.

Ani zklamaný jste nebyl?

Na Slovácku jsem byl šest sezon. Je to dlouhá etapa fotbalového života, takže ty pocity byly smíšené. Na druhou stranu jsem ke svým výkonům objektivní. Dokážu připustit, že v klubu byli asi mladší a lepší hráči, s tím jsem nemohl nic dělat. Nebylo to pro mě až takové překvapení. Klub má nějakou koncepci, asi do ní nezapadám, takže to beru jako fakt.

Takže na působení ve Slovácku budete vzpomínát v dobrém?

Určitě. Přišel jsem ze Sparty, kde jsem byl jenom do počtu. V Hradišti jsem odehrál spoustu zápasů, dá se říct, že většinu svých ligových utkání jsem odehrál na Slovácku. Vzpomínám jenom v dobrém. Když budu bilancovat, tak to budou jenom ty pozitivní věci. Ale pozor! Ještě nevzpomínám, do konce ligy schází tři zápasy. Pokud se někdo zraní, tak nemám problém zaskočit. Jsem zdravotně v pohodě.

Ale nenastupujete ani za rezervu. Proč?

Je to vždycky o domluvě s trenéry. Béčko má být k dispozici prvnímu mužstvu, aby se v něm hráči rozehráli. Já už toho ve Slovácku moc nenahraji. Sice jsem k dispozici, ale moje zápasové vytížení záleží na trenérech.

S mužstvem se připravujete normálně?

Jasně, normálně chodím na tréninky. Jsem za to rád, že mně to klub umožnil. Už jsem v kariéře zažil, že ne vždycky to tak bylo. Znám hodně hráčů, kterým končila smlouva a byli odsunuti na vedlejší kolej. Trénovat sám, nebo s ligovým mančaftem je dost velký rozdíl.

První a zatím poslední zápas v dresu Slovácka jste odehrál proti brněnské Zbrojovce. Sám pocházíte z Brna, je to trošku symbolické, že?

Mám Brno rád. Ale už jsem v několika rozhovorech říkal, že co se týče nějakého klubismu, tak jsem na to nikdy nebyl.

Jednáte o vašem dalším angažmá a za pomoci hráčského agenta?

Agenta nemám, pokud je hráč kvalitní, tak se prodá sám. V mém věku už to není o agentech. Něco si sháním, abych si ještě zahrál. Je mně třicet dva let a končit ještě nehodlám.

Už se vám něco rýsuje?

Nic konkrétního. Teď bych si vlastně mohl nechat udělat přes noviny reklamu, jestli někdo nechce do týmu kvalitu. (směje se) Ne, to si dělám srandu. Soutěže ještě neskončily. Nikdo neví, jak to bude vypadat v další sezoně, ale znovu říkám, že s fotbalem končit ještě nehodlám.

Prozradil jste, že máte tříměsíční dcerku. Mělo by být vaše další angažmá v blízkosti Brna?

To není podmínkou. Jsme s manželkou trošku kočovní, malá má tři měsíce, takže ji vezmeme do batohu a můžeme jít kamkoliv. Manželka říká, že půjde se mnou kamkoliv.