Jednadvacetiletý obránce po předem domluvené akci levačkou nechytatelně ranou pod břevno propálil hostujícího gólmana Petráše a připravil lídrovi divize E první porážku letošní sezony.

„Euforie byla obrovská. Byl to snad můj životní gól. Kluci mi hned říkali, že takovou radost dlouho nezažili. Opravdu to byla nádhera,“ zářil hrdina nedělní bitvy.

Vysoký fotbalista rozsekl utkání 12. kola divize E v 89. minutě. Hodonín neměl čas na odpověď.

„Cvičíme to dlouho, teď nám to poprvé vyšlo,“ radoval se Lorenc.

„Ale museli sme počkat, až Palík přijde na hřiště. Byli jsme domluvení, že až ze střídačky nastoupí, tak to uděláme,“ přidává.

Jakou lest si borci ze Strání na favorizovaného soupeře nachystali? Je to jednoduché. Střídající Palík od rohového praporku poslal po zemi míč od šestnáctky, Silnica s Frühaufem protihráče oklamali pohybem těla a balon pustili za sebe na nepokrytého Lorence, který se vynořil od zadní tyče a chladnokrevně přes hradbu těl propálil Petráše. Hostující Sasín na brankové čáře skákal marně.

„Přitom to byla jediná naše šance ve druhém poločase,“ přiznává šťastný střelec.

Hosté první letošní porážku kousali jen velmi těžce. Hodonín byl ve druhé půli lepší, měl převahu, ale šancí málo.

„Je pravda, že nás soupeř ve druhé půlce přišpendlil na naši půlce. My jsme jenom odkopávali balony dopředu, ty se k nám ale rychle vracely zpátky,“ říká Lorenc.

V prvním poločase ale bylo Strání nebezpečnější.

„I když jsme hráli proti větru, měli jsme dát vedoucí gól. Od Hodonína jsem čekal víc,“ pronesl rodák z Újezdce, který v letošním soutěžním ročníku pendluje mezi obranou a útokem.

Zatímco před týdnem hrál na hrotu, v neděli se vrátil na pozici stopera.

„Popravdě jak jsem před zápasem viděl naspanou sestavu, byl jsem trochu naštvaný. Chtěl jsem klukům pomoct vpředu, kde je to takové zábavnější. Na stoperovi stačí, když míč odkopnu a lidé mi pomalu tleskají. V útoku ale musím něco vymyslet, což mě bavíc,“ líčí.

Ať nastoupí Lorenc kdekoliv, mužstvu pokaždé pomůže. Poctivý fotbalista je platný na všech postech, o víkendu zajistil Strání další tři body. Celek z Uherskohradišťska se po hubené výhře 1:0 posunul v tabulce na páté místo. Ztráta na čelo tabulky není velká.

„Už si s kluky říkáme, že nás mrzí zbytečně ztracené body na začátku sezony. Klidně jsme na tom mohli být ještě líp. Věřím, že ve zbytku podzimu uděláme ještě šest bodů a budeme spokojení,“ usmívá se Lorenc.

Ten si všímá, že klopýtají i ostatní týmy.

„Ze začátku mě hodně překvapily Hranice, které už jsou na tom hůř než my. Třeba i Skaštice na tom mohly být líp. Zatímco ale my se postupně zvedáme, některé celky uvadají,“ připomíná.

Zatímco ale Hodonín nebo HFK Olomouc by se rádi vrátili do MSFL, ve Strání postupové ambice nemají. Tým je spokojený v divizi, soutěž mu po reorganizace maximálně vyhovuje.

„Současné angažmá si náramně užívám. Jsem tady spokojený. Je tady super parta, krásný areál, všechno funguje,“ pochvaluje si rodák z Újezdce.

Jako žák a dorostenec prošel ligovým Slováckem. Ve vyhlášené akademii skončil v osmnácti letech.

„V té době se to lámalo. Věděl jsem, že bych tam nehrál, tak jsem se na rok vrátil domů,“ líčí.

V Újezdci hrával za muže. Přes Baťov zamířil do Strání, kde působí i teď.

Zatímco jeho kamarád ze Slovácka Libor Holík hraje ligu v Jablonci a bývalý spoluhráč Michal Sadílek nastupuje za PSV Eindhoven.