Mladý útočník se pomaličku vrací do sestavy party Svatopluka Habance. Před rokem ještě hostoval v Jihlavě. 

Pro mladého forvarda to byla pátá ligová branka a skvělý dárek k 22. narozeninám, které oslavil dva dny před zápasem. Na gól čekal téměř rok, naposled se trefil v dresu Jihlavy v září uplynulého roku. Právě na Vysočině hraje Slovácko zítra v dalším ligovém kole.

V Jihlavě jste byl půl roku na hostování, bude to pro vás specifický zápas?

Bude to rozhodně zvláštní zápas, strašně se tam těším a chci tam uspět. Půl roku jsem tam byl a chtěl bych ukázat jednomu panu trenérovi, co mně v Jihlavě zavřel dveře, že udělal chybu. Je to pan Kučera (aktuálně asistent trenéra Klusáčka). I kvůli tomu bych tam chtěl uspět a vyhrát, ale hlavně kvůli tomu, abychom měli klid před repre pauzou. Pokud se vyhraje, tak dám do kabiny nějaký bonus, klobásky nebo nějaké občerstvení.

Jak se změnil kádr Jihlavy, máte tam ještě kamarády?

Jasně, mám tam kamarády, píšeme si skoro každý den. Největším kamarádem je Peter Šulek, určitě se budeme před zápasem hecovat. Co se týká kádru, tak tam velké změny nejsou. Přišel Ekvádorec Batioja a z Hradce útočník Pavel Dvořák, ty jsem tam nezažil. Jinak je ta parta v podstatě stejná. S novým trenérem možná trochu změnili styl.

Jihlava má čtyři body, ale dala jedinou branku. Je to pro vás překvapení?

Ani ne, Jihlava se prezentuje defenzivním fotbalem a hraje na brejky. Hráli to tak i minulou sezonu a mančafty jí na to skákali. Většina klubů hrála v Jihlavě otevřený fotbal a domácí hrozili z brejků. Když se řekne Jihlava, tak se každému vybaví defenzivní fotbal. Nechtějí inkasovat, ale na druhou stranu nedávají ani moc gólů.

Jihlava doma porazila Jablonec a uhrála remízu se Spartou, na druhou stranu dostala v uplynulém kole čtyři branky na Slavii. Jaký čekáte zápas?

V lize si moc vybírat nemůžete, každý zápas je těžký. Na Slavii dostali hodně branek ze standartek, to mě překvapilo. V Jihlavě se pilovaly obranné i útočné standartky na každém tréninku.

Od koho bude hrozit největší nebezpečí?

Lídr obrany je Jirka Krejčí, ale takový tahoun mančaftu je můj kamarád Peter Šulek, hraje střední zálohu a je to strašně šikovný fotbalista. V útoku je nepříjemný Bosňan Mešanovič, to jsou hlavní zbraně Jihlavy.

Jihlavu znáte dokonale, můžete poradit i trenéru Habancovi.

Pokud bude chtít, tak určitě, může se za mnou kdykoliv zastavit. (směje se)

„Mám to v Hradišti rád, už jsem to do novin říkal, že to tady miluji. Jsem tady doma a budu bojovat za Slovácko".

Cítíte se fyzicky na celý zápas?

Řeknu to asi takhle. Pokud mě trenér postaví do základu, tak se budu snažit odehrát co nejdelší dobu, ale myslím, si, že na celý zápas hrát na 110 % to ještě nebude.

Máte ještě nějaké omezení?

Nemám, ale měl jsem natržený sval a půl roku jsem téměř nic nedělal. Fyzička šla dolů, po tréninku běhám s kondičním trenérem a to manko doháním.
V uplynulém kole proti Příbrami jste po více jako půl roce naskočil na delší časový úsek. Cítil jste, že byste mohl odehrát větší porci zápasu?
Tušil jsem to, máme hodně zraněných kluků. Mimo jsou Luboš Kalouda, Eldar Civič a menší problém měl i Lukáš Sadílek, a to jmenuji jenom ty ofenzivní hráče. Cítil jsem větší šanci jako v minulých zápasech. Jsem strašně rád, že mně dal trenér důvěru.

Vy jste ji splatil gólem. V lize jste se trefil téměř po roce.

Jsem rád, že to vyšlo na domácím hřišti, před našimi fanoušky. Moc si té branky vážím, když se dívám zpětně, tak z mých pěti gólů byl asi nejdůležitější. Hlavně vítězný.

Na oslavu gólu jste vysvlékl dres a dostal žlutou kartu. Nemrzí vás?

Určitě ne, měl jsem strašnou radost, musel jsem to takto oslavit. Udělal bych to znovu.

Dostal jste hodně gratulací?

Strašně moc. Od manažérů, od spoluhráčů, gratulovali také bývalí spoluhráči z Jihlavy, kamarádi, rodina. Jsem rád, že mně to lidi přejí.

Která gratulace vás nejvíc potěšila?

Od kotle fanoušků. Když začali skandovat ke konci zápasu moje jméno, byla to hodně emotivní chvíle a odměna za ten gól. Měl jsem husí kůži.

A ten popud jste na dresu políbil znak Slovácka?

Bylo to spontánní. Mám to v Hradišti rád, už jsem to do novin říkal, že to tady miluji. Jsem tady doma a budu bojovat za Slovácko. Někde vyšel článek, že jsem si odchod do Jablonce vynutil, to nebyla žádná pravda.

Dáváte si pro aktuální ligovou sezonu nějaký cíl?

V týdnu mluvil v kabině Martin Kuncl o tom, že když dám za sezonu deset branek, tak pro mě přichystají společně s masérem nějaké překvapení. Jsem na to zvědavý, takže moje meta je těch deset gólů.

Marián KovářVelký talent Slovácka, který v srpnu 2012 podepsal čtyřletou smlouvu s Jabloncem, ta začala platit v létě 2013. Zkraje angažmá se však zranil a také vinou špatné životosprávy se do prvního týmu výrazněji neprosadil. Na podzim 2014 hostoval v Jihlavě, za kterou odehrál sedm zápasů a vstřelil jednu branku. Mateřské Slovácko ho z Jablonce vykoupilo v zimní přestávce. Dnes sympaticky přiznává, že na nevydařeném angažmá v bohatém klubu Miroslava Pelty nese hlavní vinu on sám. „Myslím, že fotbalově jsem měl na to, abych se do kádru dostal, ale začal jsem dělat blbosti, byla tam špatná životospráva. Neustál jsem tlak," vysvětluje otevřeně mladík, který v lize odehrál 41 zápasů a vstřelil pět branek.