V sezoně 1996/1997 vstřelil obávaný kanonýr 28 branek a slavil postup do druhé ligy. Dnes úspěšně koučuje fotbalisty Kunovic v okresní soutěži. Jako jeden z mála bývalých vynikajících hráčů se ve svých čtyřiačtyřiceti letech rozhodl pro dráhu fotbalového rozhodčího. Nebyl to žádný blesk z čistého nebe, nad tímto krokem přemýšlel už delší dobu. „Měl jsem k tomu blízko už dřív, přemlouval mě už nebožtík pan Petráš (bývalý předseda OFS pozn. aut.), akorát jsem neměl čas. Věnoval jsem se trénování mládeže,“ říká muž, který byl svým kolegou v předposledním kole okresní soutěže vykázán z trenérské lavičky za kritiku hlavního arbitra.

V Bánově jste z pozice trenéra kritizoval výkon hlavního rozhodčího. Stává se vám to často?

Kritizuji rozhodčí, jenom když vím, že neodvádějí výkon, o kterém si myslím, že je správný. Hlavně mě může rozčílit, že pravidla, která znám velice dobře, nedodržují. To jsem velice naštvaný. Oni to dobře vědí a vykládají si to o mně. V Bánově jsem byl vyloučený za kritiku rozhodčího. On si myslel, že má pravdu, a přitom ji neměl.

Jaký byl hlavní impulz, který rozhodl, že jste se dal na dráhu sudího?

Před rokem a půl jsem potkal kamaráda Romana Trávníčka, který pískal v Kunovicích Slovácko. To on mě k tomu navedl a je to trošku i jeho zásluha.

Vzpomínáte na svůj první zápas? Byl jste nervózní?

První zápas jsem pískal béčko Drslavic v základní třídě. Teď si nemůžu vzpomenout, proti komu hráli, ale nervózní jsem vůbec nebyl. Všechno proběhlo v pohodě. Zatím jsem žádnou mimořádnou událost, která by mě jako rozhodčího překvapila, nezažil.

Hlavní rozhodčí mají na okresní úrovni na pomezí asistenty z lidu. Je o hodně složitější posuzovat sporné situace, ve kterých by vám měli pomoci?

Já to tak neberu, že to mám těžké. Hodnotím to tak, že si to kluby dělají samy. Situace, které jsou do očí bijící, si rozhoduji sám. Ale pokud jsem někdy daleko a nemůžu to správně posoudit, musím laika respektovat. Většinou to nechávám na svém citu. Když se mně něco hodně nezdá, tak žádám výměnu pomezního.

Trénujete v okresní soutěži Kunovice, takže máte každý týden možnost hodnotit úroveň rozhodčích na okrese. Jaká je?

Já nevím, to nechci hodnotit. Ale chtěl bych říct jednu věc. Existuje velká kampaň na nábor nových rozhodčích, ale finanční požadavky jsou pro ně dost veliké.

Můžete být trochu konkrétnější?

Vstoupit do kariéry rozhodčího znamená investovat hodně peněz. Začínající rozhodčí si musí koupit minimálně dva dresy, pořádné boty a nějakou tašku. Chraň bůh, že nemá auto, potom to nezvládá a ani to zvládnout nejde. Pro mladé kluky, kteří nemají zázemí a nemá jim kdo pomoci, je to dost velká finanční částka.

O kolik peněz se jedná?

Jeden dres stojí tisíc korun, boty další tisícovku, nějaká taška, a to je nejslabší vybavení, které existuje. Je to něco okolo pěti tisíc korun, u lepší výbavy jsme na deseti tisících. Na to, aby mohli mladí kluci vyhodit do začátku rozhodcovské kariéry takové peníze, prostě řada z nich nemá. Svaz by měl nějakým způsobem pomoci. Návratnost těchto peněz můžeme počítat minimálně dva roky.

Jaká je odměna rozhodčích na okresní úrovni?

Dvě stě padesát až tři sta korun. Pro peníze to dělat nejde, musí vás to bavit.

Jako rozhodčí a trenér Kunovic, které vedou okresní soutěž, můžete sledovat vaše příští soupeře. Je to výhoda?

Přiznám se, že to určitá výhoda je. Ale my jdeme v Kunovicích svou cestou. V posledním podzimním kole jsem pískal Ostrožskou Lhotu v Drslavicích. Troufnu si říct, že kvalita okresní soutěže se od přeboru příliš neliší.

Nemrzí vás, že jste nezačal s pískáním dřív?

V určité fázi jsem měl takové myšlenky, že jsem mohl začít dřív. Jenže jsem se věnoval trénování mládeže a časově to prostě nešlo skloubit. Takto jsem spokojený.

Na rozhodčí se většinou snáší jenom kritika, už vám někdo po zápase poděkoval?

Určitě. Není to žádná výjimka, děje se to zhruba ze šedesáti procent. Já se snažím držet pravidel, a jestli hraje Brod nebo Rudice, dívám se na všechny stejně. K žádnému klubu nemám zvláštní vztah. Někdy se před zápasem ani nedívám na postavení v tabulce.

Kam to chcete v kariéře rozhodčího dotáhnout?

Nevím, to neřeším. Kam se budu posunovat, tam se budu posunovat. Vím, že v kraji jsou už daleko těžší podmínky, ale já se v žádném případě nechci vzdát trénování.

Téměř každý víkend jste na hřišti. Co na vaše fotbalové aktivity říká rodina?

Na rodinu si čas vždycky udělám. Oba kluci hrají fotbal, a když mám čas, jdu se na ně dívat. Oni naopak zase chodí sledovat moje výkony. Doma není žádný problém, manželka nás ve fotbale podporuje, jsme spokojení.

Očima předsedy komise rozhodčích

„V zásadě nemohu s odpovědí na vybavení rozhodčího souhlasit, a to z několika důvodů:

1. Rozhodčí v okresních soutěžích nemusí být v oblečení pro Ligu mistrů nebo Gambrinus ligu.

2. Pro soutěže OFS Uherské Hradiště rozhodčí zaplatí cca 400 Kč a mají dvě barvy dresů, 1x trenky a 1x stulpny.

3. Pro ambiciózní rozhodčí je další možnost se vybavit ze zásob rozhodčích z vyšších soutěží, kteří ochotně prodají starší dresy.

4. Za 10 000 Kč je plná výbava pro rozhodčího profi soutěží, včetně tašky, kopaček,

tenisek, tréninkové soupravy a tří sad dresů.“

Ivan Šimon, předseda komise rozhodčích OFS Uherské Hradiště

Stanislav Dufka