Z nabízených příležitostí ovšem pouze zazvonila tyč Kozáčikovy branky. V hlavní roli figuroval Milan Kerbr, ale pramalé radosti téměř zaplněného stadiónu se mu míč nepodařilo usměrnit do sítě.

Jak moc si vyčítáte vaši příležitost?

Vyčítám… Myslím si, že z toho mohl být gól. Pokud bychom vedli, tak by se zápas vyvíjel asi jinak. Byl jsem docela v úhlu, ale snažil jsem se míč stlačit do brány. Bohužel, tam stál jejich stoper, který balon od břevna nakonec odhlavičkoval. Byla to smůla, neměli jsme ani fotbalové štěstí. Pokud by tam stál náš hráč, tak jsme míč dotlačili do brány. Za akce v první půlce bychom si branku zasloužili.

Myslíte si, že to byl zlomový okamžik celého zápasu?

To si netroufám říct, ale kdyby se nám podařilo skórovat, tak by to vypadalo úplně jinak. Zatáhli bychom se a hráli víc na brejky. Plzeň sice měla větší držení míče, jsou fotbalovější, ale po našem gólu by byl zápas určitě jiný.

Hlavně v první půlce jste Plzeň přitlačili k jejich šestnáctce. Jste rozladěný z konečného výsledku?

Osobně mě to štve. Určitě jsme mohli dát alespoň dvě branky a Plzeň daleko víc pozlobit.

Překvapilo Vás, kolik šancí jste si vypracovali?

Abych řekl pravdu, tak asi trošku jo. Věděli jsme, že Plzeň může být po zápase s Mariborem unavená a chtěli jsme toho využít. Chtěli jsme se tlačit do koncovky, což se povedlo, jenom jsme to nedotáhli do gólu.

Zahrával jste většinu standardních situací. Převzal jste je po Valentovi?

Jsme tam nominovaní tři. Vali (Valenta), Láďa Volešák a já. Záleží, jak se domluvíme s hráči, kteří jdou do centrů. Většina balonů ze standardek šla do jejich gólmana, je to škoda. Moc jsme je neohrozili.