„Přeji si, abychom byli černým koněm turnaje. Parta, která se sešla, a soudržnost týmu tomu napovídají," tvrdí před evropským šampionátem Josef Hamšík.

Jak velký svátek pro vás bude nadcházející evropský šampionát?

Svátků už jsem prožil ve fotbale hodně. Byl jsem na pěti univerziádách, evropském šampionátu sedmnáctiletých a na mistrovství světa v Mexiku stejné věkové kategorie. S fotbalem jsem projel Čínu, Jižní Koreu a další exotické destinace. Ale samozřejmě, top je první mužstvo, A-tým Česka. Ano, můžu říct, že mě čeká ve fotbale největší životní událost.

Těšíte se? Máte vůbec čas se těšit?

Je to složité. Měli jsme dva reprezentační srazy v Praze. Byli jsme na soustředění v Rakousku, potom jsme se znovu vraceli do Prahy na generálku proti Jižní Koreji. Ve středu dopoledne jsme odletěli do Francie, nevíme, na jak dlouho. Těšení tam určitě je, ale na druhou stranu i trošku obavy. Ta bezpečnostní situace v Evropě není v současné situaci moc dobrá.

Pro vás je asi nejnáročnější stěhování. Je to tak?

V přípravě bylo pětadvacet hráčů, dalších třiadvacet lidí tvoří realizační tým, takže úkolů s tím spojených je strašně moc. Musím zabezpečit mančaft po všech stránkách. Je to technické zabezpečení mužstva od přípravy nových dresů, míčů až po pitné doplňky. Můj úkol je starat se, aby hráči měli v kabině připraveno všechno, co potřebují. Před zápasem, o poločase a po zápase. Stěhování je samozřejmě hodně náročné.

Reprezentanti měli vůbec poprvé na soustředění v Rakousku svoje rodiny. Znamenalo to pro vás nějaké úkoly navíc?

Ne, to vůbec. Rodiny bydlely v protějším hotelu, stravovaly se samy. Jen s námi letěly v jednom letadle tam i zpět. Myslím, že to byl dobrý tah, pro hráče to bylo jenom dobře. Být šest týdnů bez rodin je dlouhý čas. Na soustředění měli hráči určitý prostor k odpočinku a setkání se svými nejbližšími.

Vy sám jste měl nějaký prostor k odpočinku?

Za týden v Rakousku jsem byl všehovšudy dvakrát v sauně a wellness centru. Je to můj koníček. To bylo tak všechno, ale nestěžuji si. Ani ve Francii nepředpokládám, že budu mít nějaké volno, když zvládnu tři sauny, tak to bude úspěch.

Ve Francii budete mít svůj hlavní stan v hotelu Belmont kousek od centra historického města Tours. Znamená to, že každému zápasu budete cestovat. Bude to pro vás velká komplikace?

Těsně u hotelu budeme mít k dispozici tréninkové centrum. Ale musím přiznat, že cestování na každý zápas 400 až 500 kilometrů bude z hlediska logistiky poměrně složité.

Kdo je pro vás největší favorit Eura?

Těžká otázka, ale nejvíc šancí dávám Španělům, v přípravě porazili Koreu o pět branek. Mají výborný mančaft, jsou skvělí na míči a dokáží být i hodně trpělivý. Klidně můžou Euro vyhrát, ale je to jenom můj osobní názor.

Prozradíte, kdo je pro vás černým koněm turnaje? Které mužstvo může překvapit?

Během každého šampionátu se nějaký černý kůň najde. Možná se budeme i divit, evropská mužstva se vyrovnávají, ale tady se neodvažuji tipovat. Kéž bychom tím černým koněm byli my. I když jsme vyhráli kvalifikační skupinu, tak rozhodně nejedeme na šampionát jako favorit, ale mohli bychom překvapit jako v roce 1996. Parta, která se tu vytvořila, a soudržnost mužstva tomu napovídají. Klidně můžeme být tím černým koněm Eura.

Je z národního mužstva cítit odhodlání? Jak vnímáte atmosféru v mančaftu?

Zkušení hráči, jako Čech, Rosický, Plašil, Kadlec, kteří už si něčím prošli, tu partu drží. Mladí kluci se jim vyrovnávají a rostou zápas od zápasu. Řekl bych, že nálada v kabině je skvělá.

Vzpomněl jste Michale Kadlece, který je z Uherského Hradiště. Mluvili jste spolu o novinkách v regionu?

Jasně, s Michalem mám už několik let vynikající vztah, známe se roky. Mluvili jsme o všem možném. O jeho přestupu do pražské Sparty, o tom, proč nepřestoupil do Slovácka a kdy se tam vrátí. Řeč byla i fotbale v Uherském Brodě, ta komunikace o fotbalovém prostředí na našem okrese je vlastně pořád.

A kdy tedy Michal Kadlec přestoupí do Slovácka?

Tvrdil, že závěr kariéry by chtěl odehrát v Uherském Hradišti.

Tykáte si s hráči?

Sedmadvacet let dělám u různých mládežnických výběrů technického vedoucího. Znám téměř všechny hráče a samozřejmě si tykáme. Těm mladším jsem dovolil, aby mě tykali (směje se).

„Volno budu mít možná dva tři dny. Bez podpory rodiny bych tu funkci nemohl vůbec dělat, patří jí obrovský dík."

Máte před Eurem nějaké přání?

Přál bych si, abychom ukázali, že jsme kvalifikační skupinu vyhráli zaslouženě. Probojovat se ze skupiny, to bude první velký úspěch. Každá další výhra bude parádní. Pokud bych to měl zjednodušit, tak se chci vrátit z Francie co nejpozději.

Zhruba od poloviny května jste s národním týmem. Budete mít v letošním létě vůbec nějakou dovolenou?

No, myslím si, že žádné volno nebude. Za prvé vůbec nevím, kdy se vrátíme. Za druhé je potřeba se postarat o Uherský Brod, budeme posílat přihlášky do soutěží a další různé věci. Volno bude možná dva tři dny. Uvidíme, jak se všechno vyvine. Chtěl bych říct ještě jednu věc. Že bez podpory rodiny bych tu funkci nemohl vůbec dělat, patří jí obrovský dík.

Váš klub bojoval až téměř do posledního kola o postup do třetí ligy. Jste členem realizačního týmu národní reprezentace, která se probojovala na Euro. Prožíváte úspěšné fotbalové období?

Víte, jak to ve fotbale chodí. Jeden rok jste nahoře, jeden dole. Na podzim jsme v klubu dobře odstartovali, po půlce soutěže jsme byli na čtvrtém místě. Mančaft se dobře seskládal, řekl bych, že si sedl. Je stabilizovaný. Trenér Ondrůšek odvedl na podzim kus práce a udělal dostatečný počet bodů. Odrazový můstek byl pro jaro dobrý.

V zimní přestávce jste ale trenéra vyměnili…

Příchodem trenéra Ondy se zklidnila atmosféra, jiný přístup na hráče zafungoval. Myslím si, že hrajeme pohledný, bojovný, agresivní fotbal. Pokud by to takto pokračovalo, tak by to bylo jenom dobře, ale dobré roky se střídají se slabšími. Odejdou vám dva hráči do Rakouska a už je problém. Je to nekonečný příběh.

Byl jste připravený v případě postupu přihlásit klub do třetí ligy?

Udělali jsme v Uherském Brodě velký pokrok v práci s mládeží. Máme skvělé trenéry, zkvalitnili jsme práci v mančaftu, máme devadesát procent odchovanců. Neuměl bych říct hráčům, že když si vykopali třetí ligu, že tu přihlášku nepošlu.

Soupeři Česka ve Francii očima Josefa Hamšíka

ŠPANĚLSKO

Myslím, že je to dobře, že nás Španělé čekají hned v úvodu turnaje. Hodně hráčů hrálo ve finále evropských pohárů, neměli tolik prostoru na rehabilitaci a mohli by být unaveni. To by nám mohlo docela vyhovovat. Na druhou stranu je to mužstvo, které vám moc nepůjčí míč. Technicky výborně vybavený mančaft. Bude to hodně o trpělivosti.

CHORVATSKO

Tvrdím, že budou hrát tak, jak se vyspí. Je to balkánská nátura. Pokud půjdou do vedení, tak je to obrovsky nabudí a můžou hrát třeba jako Španělé. Bude to asi o první brance, čekám zrovna podobně náročný zápas jako proti Španělsku.

TURECKO

Máme s nimi zkušenosti už z kvalifikace. U nich jsme vyhráli a doma prohráli. Ten domácí zápas byl smutný v tom, že spousta českých fanoušků prodala lístky Turkům. Místo toho, abychom doma oslavovali postup, tak jsme se cítili jako v tureckém prostředí. To utkání může rozhodovat o všem. Bude to podobné jako proti Chorvatsku. Mančaft, který půjde do vedení, bude šťastnějším. Když Turci vedli v kvalifikačním zápase v Praze, tak jich bylo plné hřiště.

Josef Hamšík (30. 1. 1960) Rodák z Krhova u Bojkovic. S hráčskou kariérou začínal v Bojkovicích, divizní soutěž si zahrál v Porubě. Na konci sedmdesátých let patřil do širšího kádru trenéra Josefa Masopusta v brněnské Zbrojovce. Vojenská léta trávil v divizní Dukle Písek. Po vojně a několika operacích obou kolen musel předčasně ukončit kariéru. Právě legenda českého fotbalu Josef Masopust ho nasměrovala na funkcionářskou dráhu. Od roku 1987 působí s přestávkami u různých reprezentačních výběrů Česka. Jako technický vedoucí byl na čtyřech světových univerziádách (Čína, Jižní Korea, Turecko a Srbsko). Od roku 1997 funkcionaří v ČSK Uherský Brod. Smlouvu s reprezentací měl do konce kvalifikace na Euro, postupem na šampionát mu byla automaticky prodloužena.