Útočník Buchlovic nasázel v posledních dvou zápasech dva hattricky

„Jsem strašně rád, že jsem to prolomil. Hlavně bych chtěl poděkovat za podporu rodině. Babička s dědou jezdí už čtyři roky fandit na každý zápas a jsem rád, že jsem je mohl po delší době potěšit dobrými výkony," nechal se slyšet dvaadvacetiletý útočník.

Dva hattricky po sobě, to se jen tak nevidí. Už se vám něco podobného někdy povedlo?

Možná někdy v dorostu, ale opravdu si to přesně nepamatuji. V letošní sezoně jsem se celkem trápil, vůbec jsem nečekal, že bych dal Morkovicím hattrick. No, a že se mi teď hned povedl druhý, to je malý zázrak (úsměv).

Můžete ty hattricky nějak porovnat. Byl třeba některý snazší?

Do zápasu s Morkovicemi jsem šel s tím, že jsem moc chtěl dát aspoň jeden gól. Nakonec to ale vyšlo na tři. Před duelem v Nedakonicích se mi ani nesnilo, že bych to mohl zopakovat. Když jsem ale dal první branku, bylo pak cítit, že mi stouplo sebevědomí. Z toho pak pramenily další góly.

Celý rozhovor si přečtěte v úterním tištěném vydání Slováckého deníku