„Smlouva ještě není podepsaná, ale už jsme na všem dohodnutí," potvrdil Jan Martykán.

Kdy jste poprvé zachytil signály, že se o vás zájímá Slovácko?

Poprvé jsem se to dozvěděl během dovolené, když jsem byl, protože se snažím studovat, se školou na vodě. Tam mě to přepadlo.

Doufal jste předtím, že byste si mohl ligu zahrát opět s Ústím?

Upřímně řečeno jsem si myslel, že Ústí do ligy nepustí, takže jsem byl smířený, že zase budeme kopat druhou ligu. Neměl jsem žádné náznaky, že by se o mě mohl někdo zajímat.

Takže nabídka ze Slovácka byla překvapivá? Trenér Soukup totiž říkal, že vás sleduje už dlouho. Žádný kontakt dřív neproběhl?

Určitě mě překvapila. Možná se někdy dřív obrátili na klub, ale ke mně se nic nedoneslo. Nemám žádného manažera a o ničem jsem až do teď neslyšel.

Dlouhá léta patříte k oporám Ústí. Nepošilhával jste po angažmá v bližších klubech – třeba v Teplicích, kde jste už působil?

Jsem odchovanec Ústí a v Teplicích jsem byl v dorosteneckém věku. Neabsolvoval jsem tam ale ani jednu přípravu, hned po dorostu jsem se vrátil do Ústí, kde jsem odehrál celých deset let, co jsem v dospělém fotbale.

Teď tedy míříte na jih Moravy, to je pořádný skok…

Když přijde taková nabídka, tak nějakou vzdálenost musíte hodit stranou.

Ze slov trenéra Soukupa se dalo vyčíst, že na vás bude hodně sázet?

Uvídíme, jak mi to půjde. Přece jenom mezi první a druhou ligou je rozdíl. Ale nebojím se, v mém věku už mám něco odehráno. Snad mi to bude na hřišti vycházet.

Nejvyšší soutěž už jste si vyzkoušel…

V Ústí jsme bohužel měli nezkušený mančaft, na což jsme doplatili. Možná jsme spadli i kvůli tomu, že jsme nehráli doma, ale v Teplicích. Možná bychom udělali o nějakých šest, osm bodů víc, které nám v konečném účtování chyběly.

Zajímavostí je, že jediný ligový gól jste dal právě Slovácku…

(smích) No, to je pravda.

Už vám to někdo připomněl?

Ne, ještě si toho nikdo nevšiml. Tehdy to byla snadná práce. Dostal jsem to od jednoho spoluhráče úplně ideálně a hlavičkoval jsem z malého vápna.

Pamatujete si ten zápas na Slovácku?

Velmi dobře. Už asi v desáté minutě byl vyloučený domácí gólman a my jsme kopali penaltu. Tu ale Michal Doležal neproměnil a nakonec jsme ještě byli rádi, že jsme i proti deseti alespoň remizovali 1:1. V kabině pak byl pořádný vítr. (smích)

Ústí přece jen na rozdíl od Hradiště není zrovna fotbalové město, těšíte se na zdejší atmosféru?

To je jedna z věcí, na kterou se strašně těším. Ústí a Slovácko, to je jako den noc. Zdejší zázemí s tamním, to se vůbec nedá srovnat. Kdo nezažil tamní buňky… Tady je jen část pro domácí větší, než dohromady celé kabiny v Ústí. A zdejší stadion, to je něco nádherného.

Byl byste rád, kdyby sem s vámi přišel i Martin Holek, se kterým jste hrával v Ústí?

Určitě. Vždycky je příjemné mít v týmu někoho, s kým se znáte. Začátky jsou pak snazší. Ze současného kádru Slovácka jsem do dnešního dne nikoho osobně neznal.

Trenér Soukup je pověstný svou náročností. Co od něj čekáte?

Bude to pro mě nová zkušenost. Za poslední šest sedm let jsem byl zvyklý na práci trenéra Habance. Uvidíme, jak velký rozdíl to bude.

Bavili jste se spolu, pro jakou roli v týmu s vámi počítá?

Doufám, že do středu pole, kde jsem teď nastupoval. Už jsme spolu samozřejmě mluvili, bylo to ale zatím jen v takové obecné rovině.

Jak vlastně znáte Slovácko. Sledoval jste ho vloni v lize?

Přiznám se, že moc ne. Ligu jsem totiž obecně příliš nesledoval. Když byly přenosy, tak jsem si spíš užíval volný čas.

Začíná vám příprava, venku je velké vedro. Nebyl byste raději někde u vody?

Tak máme jít běhat do nějakého lesa, tak to tam snad nebude tak hrozné, jako kdybychom byli někde na slunci. (úsměv)