„Vůbec jsem nečekal, že by tam mohla zapadnout, sám jsem z toho byl překvapený. Nejsem úplně dobrý hlavičkář, když už to trefím, tak to letí nad branku nebo tři metry vedle,“ culí se Kuzník.

Útočné výpady přitom v podání Ondřeje Kuzníka nejsou ničím výjimečným. „Kluky se v útoku často snažím podporovat a zavírat prostor, v každém zápase se třikrát čtyřikrát dostanu do vápna. Pak už na to nejsou fyzické síly, odfukuji a čekám, než skončí první poločas,“ rozesmál se.

Trefa Kuzníka leckteré překvapila, patří totiž k velmi svátečním střelcům. „Za Kateřinice hraju přibližně sedmnáct let, góly bych spočítal na prstech obou rukou. Třeba se rozestřílím a budu ještě nejlepší střelec I. A. třídy,“ žertoval defenzivně laděný hráč Kateřinic.

Když se dostaneme k samotnému finále. Jaké bylo?
Bylo to remízové utkání. Po zápase Morkovic s Baťovem 3:3 jsem čekal větší kvalitu soupeře, že na nás vletí. Přeci jenom trénují třikrát týdně, my se slezeme sotva jednou, rozdíl musí být vidět. V prvním poločase se hrál vyrovnaný fotbal, ve druhém si nemyslím, že by nás úplně přehrávali, vždy jsme se zatáhli a čekali, co předvedou. Určitě jsme ale měli štěstí, výborně nás podržel náš gólman, který pochytal hodně šancí.

Fotbalisté Kateřinic (černé dresy) ve finále Zlínského Poháru KFS porazili Morkovice 1:0.
OBRAZEM: Kateřinice překvapivě ovládly Pohár KFS! Rozhodl předseda

Byla vůbec příležitost být nervózní?
Byl jsem zdravě nervózní. Jakmile jsem však vstoupil na hřiště, tak to ze mě opadlo. Zápas jsem si chtěl užít, věděl jsem, že to může být vrchol kariéry. Celkem se mi i dařilo.

Po hodině hry jste ale musel střídat. Co vás trápilo?
Už dlouho laboruji s bolavým tříslem, vůbec si s tím nevím rady. Chodím po fyzioterapeutech, snažíme se to masírovat. Zatím to jde. Navíc v neděli jsme hráli těžký zápas s Juřinkou, ještě jsem to cítil včera (úterý – pozn. red.) večer. Nevěděl jsem, zda vůbec nastoupím. 

Jaké to bylo vstoupit na trávník na Letné?
Klukům jsem ze srandy říkal, že si tu už nechám věci, že se Zlínem udělám přípravu. Seděl jsem na místě Condého (Cheick Condé – záložník Fastavu Zlín, pozn. red.), má ve mně obrovskou konkurenci. (se smíchem) Pochopitelně je to ale něco jiného, než hrát někde na vesnici nebo v zápasech I. A. třídy, už jen hřiště je o hodně širší, o to více to po zápase bolí. Bylo to hezké, ne každému se poštěstí být v šatnách prvoligového týmu.

Vyhlašovací ceremoniál Zlínského Poháru KFS.
Podívejte se: Pohár i medaile. Takto to vypadalo po finále Poháru Zlínského KFS

Na utkání sice přišlo jen 284 diváků, atmosféra přesto i díky vašim příznivcům byla solidní…
Bylo to super, i soupeř měl dobré fanoušky. Chtěli jsme, aby si finále užili. Čekali jsme, že přijede více fanoušků, trošku je asi odradilo i počasí, u nás pršelo už od rána.

V Kateřinicích rovněž zastáváte roli předsedy. Je výhra o to sladší?
Určitě ano. Víc by teď snad už jen byla výhra v předkole Mol Cupu a pak dostat Spartu a porazit ji. (s úsměvem) Uvidíme, co se mi v roli předsedy ještě povede. Dnes je celkem boj sehnat kvalitní hráče, naštěstí to máme docela vyvážené mladšími i těmi zkušenějšími, kteří chtějí končit.

Je tedy I. A. třída pro vás zlatý střed?
Rádi bychom v této soutěži zůstali. Bude ale záležet i na tom, zda se nám podaří nahradit končícího trenéra Beňa (Marcel Beňo – pozn. red.). Musíme sehnat i dva tři kvalitní hráče, chybí nám klasický hrotový útočník.