Marek nastupoval na podzim v I. B třídě za muže Slovácké Viktorie Bojkovice a odehrál osm zápasů. Při rozhovoru mluvil bez zábran, jasně, srozumitelně a na svůj mladý věk na něm nebyla překvapivě vidět žádná nervozita.

Můžete se trošku představit po fotbalové stránce?
S fotbalem jsem začínal v Bojkovicích u pana Krejčiříka, potom jsem trénoval pod panem Valtrem. Za muže jsem hrával už v uplynulé sezoně – nebyl brankář, tak jsem několik zápasů odchytal. V létě jsem nastoupil do přípravy prvního mužstva, ale ze začátku jsem nastupoval ještě za dorost. Po příchodu trenéra Poláška jsem začal hrát pravidelně za muže.

Jak jste se do Uherského Brodu dostal?
Nejspíš v tom má prsty náš nový trenér pan Polášek. Doporučil mě panu Hamšíkovi (prezident ČSK Uherský Brod – pozn. aut), a ten mě asi v polovině prosince kontaktoval.

Znamená to, že už jste hráčem Uherského Brodu?
Ne, zatím ne. Jsem tady jenom na zkoušku a zatím absolvuji zimní přípravu. Jestli tu zůstanu, to ještě nevím. Trenér Blaha říkal, že se to dozvím zhruba v polovině přípravy.

Váš nejbližší fotbalový cíl je tedy zahrát si divizní soutěž?
Pro mě je hlavni dostat se do kádru Uherského Brodu, to je nejdůležitější. Co bude dál, to se uvidí později.

Který post na hřišti vám sedí nejlépe, kde je vaše místo v sestavě?
V Bojkovicích jsem hrával většinou stopera, ale nedělá mně problémy hrát na kterémkoliv místě.

Radil jste se s vaším slavnějším bratrem o svém možném přestupu?
Určitě. Když jsem dostal tu nabídku, byl brácha zrovna doma. Povzbuzoval mě a říkal, že to mám jít určitě zkusit.

Co ještě děláte mimo fotbal?
Studuji tady v Brodě na gymnáziu, takže nemám problémy ani s dojížděním. Na víc než na fotbal a na školu není čas.