Předseda klubu, trenér prvního mužstva a dorostu, vedoucí „béčka“ a asistent u mužstva žáků. V jiných oddílech na Slovácku je potřeba na tyto funkce minimálně pět lidí. V Tupesích na to ještě v minulé sezoně stačil člověk jeden – Stanislav Travenec.
Dnes už ale trénování dorostu a působení u žáků přenechal jiným. Pokud k tomu připočteme ještě funkce předsedy STK v OFS v Uh. Hradišti a čerstvé působení u KFS ve Zlíně, tak Stanislav Travenec si na nedostatek fotbalové práce stěžovat rozhodně nemůže.
V těchto dnech ale jeho milované Tupesy neprožívají zrovna nejradostnější fotbalové chvilky. Ještě před pěti lety okupovaly čelo I. A třídy, dnes se však krčí u dna tabulky v okresním přeboru. O radosti a strasti kopané v Tupesích se s námi sedmačtyřicetiletý Stanislav Travenec, ochotně podělil.
Před pěti lety jste bojovali o postup do župního přeboru a dneska máte problémy v okrese, jak je to možné?
My jsme hráli I. A třídu převážně se svými hráči a už v té době jsme nikoho neplatili. Jediná a hlavní příčina pádu fotbalu v Tupesích je v samotných hráčích. Přestalo se trénovat a makat. Ještě dneska máme v sestavě pět hráčů, kteří bojovali o špici I. A třídy.
Dovedete si představit, že byste sestoupili i z okresního přeboru?
Docela dobře ano. S takovým přístupem hráčů k trénování, jaký je dnes, můžeme mít velké starosti i v okrese.
Nebudete se rozhlížet po okolí po nějakých posilách?
My dneska za fotbal nikoho neplatíme a ani platit nechceme. A zadarmo vám sem nikdo nepůjde.
Myslíte, že na úrovni okresu některé kluby své hráče platí?
Určitě.
Víte o někom?
Zlámanec platil ještě donedávna, to vím stoprocentně. Břestek platil také většině hráčů a vím, že někteří fotbalisté tam mají dokonce placené góly. Což si myslím, že dělá „bordel“ v mužstvu.
Jak se spolupracuje s obcí v Tupesích?
Perfektně. A v poslední době musím říct, že spolupráce nemá chybu a je opravdu vynikající. Díky obci máme rekonstruované sprchy, záchody, nové lavičky a umělé zavlažování na hřišti. Ty peníze, které od obce dostáváme, investujeme do areálu.
Kolik vám dává obec na provoz klubu?
V letošním roce jsme dostali sto tisíc na činnost a dalších třicet tisíc na výměnu laviček. S tím se už dá slušně fungovat.
Působíte v klubu v mnoha funkcích, neuvažoval jste, že na trénování prvního mužstva angažujete přespolního trenéra?
Fotbal potřebuje i na této úrovni jakési finance. Když jsme hráli krajskou soutěž I. B třídu, měli jsme tu hrajícího trenéra, který dostával osm tisíc měsíčně – čistá ruka a ještě se mu to nelíbilo.
To jsou velice slušné peníze na takové úrovni, co se mu u vás nelíbilo?
Tehdy se mě dotklo, že tehdejší trenér viděl chyby v maličkostech. Například, proč nejsou v kabině určitý čas před zápasem připravené dresy. Od té doby jsem vlastně převzal mužstvo já a cizí trenér už tu nepůsobí.
Máte dvě mužstva mužů, není to luxus na tak malou obec?
Kluci nám vychází z dorostu a nemají kde hrát. Tak jsem jim řekl, že když si to budou platit, klidně založíme druhé mužstvo.
Co všechno si kluci platí?
Zaplatí si rozhodčího a dopravu na utkání. Od hráčů mám potom ještě vybrané peníze na pokutu, kvůli možnému odstoupení ze soutěže. My jim akorát pereme dresy a připravíme hřiště.
Ve fotbale v Tupesích už působíte čtrnáct let, určitě máte spoustu krásných zážitků. Který byl ten nejhezčí?
Takové to zadostiučinění pro mě bylo, když hrálo mužstvo pod mým vedením v I. B třídě v ročníku 2000/2001. Soutěž jsme hráli výhradně s našimi odchovanci a v tabulce jsme byli na prvním místě a předváděli jsme opravdu výborný fotbal.
Už jste to chtěl v Tupesích, jak se někdy říká, zabalit?
Určitě, byly i takové chvilky. Nejhorší je to, že skáču kolem fotbalu, zařizuji věci spojené s klubem, rychle spěchám na trénink a najdu tam tři hráče. To je mi potom do breku.
Fotbalu věnujete spoustu času, zbývá vám vůbec ještě čas na další koníčky?
Tak, já dělám elektroniku, a to je také mým zaměstnáním. Velkým koníčkem jsou pro mě počítače a ty zabírají všechen zbytek volného času. I v noci (smích).