Na rozdíl od minulého týdne, kdy zásah Pavla Šultese přinesl Slovácku tři body, se tentokrát musel spokojit s nerozhodným výsledkem.

„Pro nás je to další ztráta. Nedovedu si to vysvětlit. Na tréninku makáme, hrabeme a přijde zápas a my to nedokážeme prodat,“ smutnil po zápase střelec Slovácka, který musel opustit hřiště zhruba po hodině hry. „Při rozcvičování mě píchlo ve svalu a v průběhu zápasu to bylo hodně cítit. O vystřídání jsem se řekl,“ vysvětlil Pavel Šultes svoje střídání. „Chtěl jsem sice přidat ještě jeden gól, ale sval byl hodně cítit a nešlo to.“

Slovácko mohlo v případě vítězství o nějaký ten bodík odskočit houfu zájemců o vstupenku do první ligy. Jako na jaře už po několikáté ale početné publikum zklamalo a musí se znovu spoléhat na zaváhání ostatních mužstev z čela tabulky. „Vždycky, když se můžeme aspoň trošku utrhnout, tak ten výsledek nestojí za nic,“ zlobil se Šultes. „Prostě uděláme nějakou hloupou chybu a soupeř nás okamžitě potrestá. Brejk Hradce, ze kterého jsme dostali vyrovnávací branku, se měl přerušit už někde na půlce hřiště,“ hledal příčinu neúspěchu domácí útočník, ale jedním dechem optimisticky dodal. „Do konce soutěže chybí ještě pět kol, a jestli nám závěr vyjde tak jako na podzim, kdy jsme třikrát vyhráli a jednou remizovali, tak by nám postup neměl uniknout,“ doufá Pavel Šultes.

Zhruba po půl roce se znovu na střídačce uherskohradišťského stadionu objevil trenér Pavel Malura. Tentokrát ale v roli hostujícího kouče. Jak vůbec vzpomíná Pavel Šultes na muže, který ještě před nedávnem rozhodoval o jeho fotbalovém životě? „S trenérem Malurou jsme si ze začátku do noty moc nepadli, ale ke konci podzimu se naše vztahy vylepšily natolik, že dnes můžu říct, že je mně hodně sympatický a mám ho rád. Zápas s Hradcem byl pro mě i z tohoto důvodu trošku zvláštní,“ uvedl mladý útočník.

Nerozhodný výsledek vyvolal rozdílné nálady i mezi střelci branek. Zatímco domácí Pavel Šultes příliš nadšený s bodem nebyl, jeho jmenovec v žlutočerném hradeckém dresu Pavel Černý se po zápase spokojeně usmíval. „Sice jsme si přijeli pro výhru, ale já si myslím, že remíza je vzhledem k průběhu hry spravedlivá. Od nás to nebyl žádný „zanďour“ a chtěli jsme hrát fotbal a nakonec se nám to vyplatilo.“ Pro syna slavného otce to byl v průběhu letošního ročníku druhý gól. Z tribuny to vypadalo na umístěnou střelu, ale hradecký útočník vystřelil nefotbalově špičkou kopačky. „No jo, je to pravda, bylo to bodlem. Ale zase to mělo rychlost. Domácí gólman nestačil vůbec zareagovat,“ připomněl šťastný střelec.

Stanislav Dufka