Juniorka Slovácka se pohybuje těsně nad hranicí sestupu

„Bodů jsme rozhodně měli získat víc,“ přiznává její trenér Jan Palinek, který po úspěšné hráčské kariéře poznává, jak těžké je trenérské řemeslo.
Jeho družina doplatila především na neslané nemastné výkony v domácím prostředí, kde ze sedmi zápasů vytěžila pouhých devět bodů. Čtyři porážky na svém hřišti, to v žádném případě není nic ke chlubení.

„Je sice pravda, že jsme doma hostili silné celky jako Mutěnice, Znojmo či Olomouc B, které hrají na samé špici tabulky. Přesto jsme s nimi měli nějaké body získat, alespoň remizovat se dalo,“ myslí si Palinek. „Na druhou stranu se ukázalo, že na tyto silné mančafty asi nemáme.“

Trenérského nováčka alespoň může těšit, že jeho svěřenci zvládli nejdůležitější zápasy podzimu, když porazili jak Dolní Benešov, tak Lipovou.
„Jak se teď ukazuje, tak to byly zápasy o šest bodů, takže mě těší, že jsme je vyhráli,“ prozrazuje svou zatím největší radost Jan Palinek.

Mladíkům chyběly zkušenosti

Nevyrovnané výkony zálohy Slovácky podle Palinka pramení z nedostatečné zkušenosti mladých fotbalistů. „To je ale úděl všech béček, na to se nemůžeme vymlouvat,“ podotýká sympaticky.

V některých zápasech se pak nepodařilo úplně perfektně skloubit fluktuanty z áčka se zbytkem týmu. „Někdy jejich výkony nebyly úplně ideální. Problém bych viděl v hlavách hráčů. Ti kluci si musejí uvědomit, že když do zápasu, i když je to v uvozovkách jen za béčko, nepůjdou na sto procent, tak velmi snadno zapadnou,“ říká někdejší výborný obránce.

Podle Palinka se však jednalo spíše o ojedinělé případy. „A rozhodně bych všechny neházel do jednoho pytle. Třeba Ondra Čtvrtníček nám obrovsky pomohl nejen střelecky, ale také svým přístupem, neboť pokaždé makal na sto procent. Výbornou práci odváděl také brankář Kovář, a to nejen na hřišti, ale také v kabině,“ chválí Palinek, podle kterého patřili k tahounům také Bělaška, Spazier či Perůtka.

Palinek používá cukr i bič

Nový ročník MSFL byl velkou školou nejen pro mladíky, kteří do kádru Slovácka B přišli z dorostu, ale také pro jejich trenéra. „Jo, jo, je to velká škola,“ usmívá se Jan Palinek, který zažívá první trenérskou štaci. „Je to úplně něco jiného, než když se jako hráč staráte jen sami o sebe,“ pokyvuje hlavou. A jaký z něj roste kouč? Spíše hodný a kamarádský, nebo tvrďák? „Myslím, že mi bude vlastní metoda cukru a biče, protože oboje je potřeba,“ volí zlatou střední cestu Palinek.

„Mám ale pár svých zásad, které hráči nesmějí porušit. Především mám rád pořádek v kabině, protože když je pořádek v kabině, tak je pořádek i na hřišti.“

Jeho svěřenci teď dostali od svého trenéra volno, začátkem prosince se ale znovu budou hlásit na tréninku.

„Dva týdny ještě potrénujeme, a pak budou mít kluci měsíc dovolenou. Dostanou ale individuální plány, aby, až se zase v polovině ledna sejdeme, nezačínali od nuly,“ uzavírá Palinek.