Jejich milované Slovácko přitom před necelou hodinou prohrálo finálovou bitvu o pohár Českomoravského fotbalového svazu. Navíc ze zápasu neviděli první půlhodinu. Přesto nikdo neutrousí ani jednu nadávku.
Posádku posledního z osmadvaceti fanouškovských autobusů, které byly na finálový duel Slovácka s Teplicemi vypraveny, tvoří převážně mladí lidé z Uherskohradišťska. Scházejí se už tři čtvrtě hodiny před plánovaným odjezdem od hradišťského stadionu, přinášejí vlajky i hudební nástroje. „Fandové v našem autobuse jsou rekrutováni především z řad členů cimbálových muzik a folklorních souborů,“ osvětluje přítomnost několika houslových futrálů lídr „osmadvacítky“ Jakub Jordán, který sám tančí ve staroměstské Dolině.
S úderem jedenácté hodiny dopolední se kolona několika autobusů dává do pohybu. Ještě se neodbočí ani na hlavní silnici a prostorami vozu se nese lupání charakteristicky značící, že někdo právě otevřel sedmičku vína. Cestou do Brna výletníci ochutnávají jednotlivé vzorky a diskutují o věcech fotbalových i nefotbalových. V moravské metropoli pak přistupují fanouškovské posily.
Jednomu z bočních skel autobusu dominuje česká státní vlajka vylepšená nápisem „Míkovice č.p. 50.“ „Je to číslo popisné naší domácí stanice, neboli míkovické hospody U Slezáčků, kde se scházíme snad každý den,“ vysvětluje míkovický fanda Martin Řezníček. „Tipuji, že dnešní zápas Slovácko do vítězného konce spíše nedotáhne, ale věřit v to nepřestávám,“ dodává mladík.
Před druhou hodinou odpolední se všech osmadvacet autobusů vypravených ze všech koutů slováckého regionu shromažďuje na velkém dálničním odpočívadle. Zanedlouho celým prostorem zní burácivé fotbalové chorály, svou troškou přispějí i muzikanti. Skandování a písně pak doprovází fotbalové cestovatele až do Prahy. Tam je ale čeká nepříjemné překvapení. Už na Nuselském mostě se začínají množit obavy, že „osmadvacítka“ nestihne úvodní výkop. „Tam je Strahov,“ ukazuje kamsi do dálky fanoušek Michal Trňák, „to je minimálně tři čtvrtě hodiny cesty,“ dodává. Do začátku zápasu přitom zbývá čtyřicet minut.
Zlé předzvěsti jsou naplněny, když autobus deset minut před zahájením utkání stojí v zácpě. Cedule „Praha 7 – Holešovice“ dává napovědět, že s úvodní půlhodinu si budou moci fanoušci poslechnout nanejvýše z rádia. Na Strahov se dostávají až ve třicáté minutě.
Po prohraném zápase se osádka „osmadvacítky“ schází před stadionem a míří ještě na jedno točené pivo. Pak se opět s písní na rtech loučí s Prahou a vracejí se na své Slovácko.
Jak jste si užili finálovou středu?
close
zoom_in
Stanislav Malý, 55 let, projektant, Uherské Hradiště
Slovácko se dostalo hodně vysoko, výsledek je pořád pěkný. Tepličtí prostě byli lepší. Na to, že se hrálo až v Praze, je fanouškovský výsledek perfektní. Vyšlo i počasí, takže co víc si přát?
close
zoom_in
Zdeněk Daněk, 18 let, student, Dolní Němčí
Jako fanoušci jsme myslím udělali perfektní atmosféru. Všichni fandili, co to šlo. Kluci, i když prohráli, tak bojovali, možná jim trochu nepřálo štěstí. Prohra ale naši náladu nezlomila.
close
zoom_in
Petr Štulír, 22 let, student, Uherské Hradiště
Dá se říct, že fanouškovsky to hodnotím velice pozitivně. Jsem na prvním takovém výjezdu a je to opravdu výborný zážitek. Fotbal stál sice za houby, ale i tak jsem spokojený.
close
zoom_in
Jakub Jordán, 18 let, student, Vésky
Až na několik docela tvrdých zákroků policistů, kteří nás vyváděli ze stadionu, to proběhlo v pořádku. Ale na to už jsme zvyklí. Jinak fotbalově Slovácko nepředvedlo to, na co má.
close
zoom_in
Lukáš Úředníček, 25 let, technolog, Velehrad
Myslím, že kdyby zápas skončil 1:1, bylo by to spravedlivější. Fanouškovsky jsme vyhráli my, Tepličáků nebylo tolik.
Na cestě z pražského finále o Pohár ČMFS se ptal a fotografoval Michael Lapčík
Čtěte také:
Slovácko ve finále těsně padlo
Finále ČMFS ON-LINE: Slovácko vs. Teplice
