Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Hráče s číslem 26 byste však v programu na zápas hledali marně. Autoři zpravodaje ho ještě nestihli do domácího kádru zapsat, ač nastoupil v základní sestavě už podruhé. Jmenuje se Peter Sládek, je rodákem ze slovenské Myjavy, povoláním útočník, kterého si kouč Jurkemik vytáhl z béčka Slovácka. „Ta vyrovnávací branka soupeře byla fakt moje. Balon jsem nešťastně tečoval ve zdi,“ přiznal po zápase mladý ofenzivní hráč Slovácka. V hodnocení zápasu se v podstatě shodoval se svými spoluhráči. „Toto vítězství bylo pro nás nesmírně důležité a bylo tvrdě vybojované. Fotbal žádná sláva, ale důležité jsou tři body a my jsme za ně určitě rádi.“

Peter Sládek ovšem do vývoje zápasu promluvil mnohem kladněji, než by se mohlo na první pohled zdát. Prsty měl totiž i v obou domácích brankách. První gól padl po rohovém kopu, který zařídil, na vítěznou trefu Randovi dokonce přihrál. „Já to tak neberu, jestli mám v gólech prsty nebo ne, tak na to se nehraje. Hraje se hlavně na body, a ty zůstaly dneska u nás a to je nejdůležitější. Teď to musíme potvrdit v dalším domácím zápase proti Hradci. V tabulce na tom nejsme nejlépe a další ztráta by byla hodně nepříjemná,“ díval se už do budoucnosti mladý útočník.

Při utkání si prožil ještě jednu nepříjemnou chvilku. Bezprostředně po nahrávce na vítěznou branku byl totiž na nosítkách odnesen k ošetření mimo hřiště. Co se přihodilo? „Nehledejte v tom nic závažného, prostě jsem jenom dostal křeče. Bolelo to jako čert, ale masér mně to rozmasíroval, takže se dalo pokračovat. Už jsem ale cítil, že nemůžu hrát naplno. Dobře jsem věděl, že jsme vyčerpali všechna střídání, tak jsem se chtěl co nejspíš vrátit na hřiště,“ vysvětlil Peter Sládek.

Stanislav Dufka