„Myslím si, že i když to skončilo bez branek, tak se zápas musel divákům líbit. Hrálo se nahoru-dolů a celé utkání mělo spád,“ uvedl blonďatý matador. „Musím přiznat, že bych raději bral bod z minulého kola v Olomouci a před domácím publikem zvítězil, ale takový je fotbal, to bohužel nejde nalajnovat. Dukla má svoji kvalitu a my musíme být pokorní a brát i tu remízu“ hledá na zápase pozitiva Němčický.

Sedm minut po přestávce se více než čtyři a půl tisíce diváků nestačilo divit. Zkušený obránce si naběhl na centr a přesnou hlavičkou, které nechyběl potřebný směr ani rychlost, mohl domácím zajistit vedení. Brankář Dukly Michal Vorel byl ovšem proti a zázračným zákrokem míč vytlačil na roh. A deset minut před koncem se celá situace opakovala, Němčického hlavička opět zaváněla gólem, bohužel pro domácí však skončila v náručí gólmana Dukly. „Kde se to v něm bere, tak podporovat útok jsme ho už dlouho neviděli,“ žasnuli diváci nad Němčického pokusy. „Na pokyn trenéra chodím na standardní situace. Dřív jsem nechodil, ale je to otázka štěstí, že to šlo do mého prostoru. Škoda, že to tam nespadlo,“ posteskl si.

Spokojenější tak po zápase mohli být hráči v červenohnědých dresech. A možná nejvíc z nich jeden vytáhlý útočník, který před pár lety patřil k základním pilířům tehdejšího Synotu. V sobotu přijel s mužstvem pražské Dukly s jediným úkolem – vyhrát a nejlépe k tomu přispět i nějakým gólem. Útočník Lubomír Blaha se nakonec z výhry neradoval, ale i tak byl po zápase spokojený.

„Šance byly na obou stranách. Domácí jich měli sice o něco víc, ale remíza asi odpovídala průběhu hry,“ nechal se slyšet Blaha.

Jak se vůbec hrálo urostenému útočníkovi Dukly skoro na domácí půdě? „Všichni ví, že odtud pocházím, a musím přiznat, že to byl pro mě trošičku jiný zápas než ty ostatní. I když jsem na tomto stadionu ještě nehrál, tak prostředí velice dobře znám. Viděl jsem tu několik zápasů Slovácka, ale z domácího mužstva jsem kopal jenom s Pavlem Němčickým. Vím, že je tady skvělá atmosféra a výborní diváci. My jsme sem jeli s respektem a hlavní úkol zněl nedostat gól a pokud se něco podaří dopředu, tak to bude jenom dobře.“

Utkání skončilo bez branek i proto, že pár minut před koncem domácí útočník Radim Holub ve výhodné pozici špatně trefil Cleberovu prudkou přihrávku. Posila se zvučným jménem se hrdinou nestal, na svou premiérovou stále čeká. Je už ze své střelecké impotence zoufalý? „Samozřejmě, že mně to vadí! Rád bych nějaký gól konečně dal, ale zatím to tam bohužel nespadlo. Dneska k tomu bylo asi nejblíže ze všech zápasů, co jsem za Slovácko odehrál,“ připomněl Holub svoji vyloženou šanci.

Stanislav Dufka

Čtěte také:

Chmelíček: Remízu musí brát obě strany